„Tento týden se k norám nedostanu“, hlásí mi Vašek u kávy. Jak se dozvídám, musí hlídat sedmiletého vnuka Davídka. Má zlomenou ruku, do školky s tím nesmí a tak pomůže babička s dědou. A jelikož babička má odpolední směny, večery zůstávají na Vaškovi. „Hele, a nohy má kluk celé ne?“ napadá mě. „Tak ho vezmeme s sebou“, navrhuji. Vím, že Davídek už nejednou s Vaškem byl na kratší čekané, do lesa nebo k rybníku chodívají často. Je rozhodnuto. Večer vyzvedávám oba kumpány, Vašek souká do auta místo jedné rybářské stoličky dvě, i batoh má víc nacpaný. Cestou dává malému lovci […]

Taky by se dalo říct třeba něco jako „neříkej hop, dokud jsi nepřeskočil“. A ta změna se týká toho, že tento příspěvek je věnován ptactvu. Téměř celý. Ptáci nejsou příliš častým cílem mých fotografických snah,ovšem občas se o ně pokusím. Většinou jde ale o náhodu, situaci, ke které mě beztak přivede touha po „ulovení“ zvěře. Ale i zde se vyjímky najdou. Takže náhoda první: Koncem května při toulkách za zvěří i za kůrovcem, jsem si nemohl nevšimnout nezvykle velkého množství strakapoudů křičících po lese. A tak netrvalo dlouho a našel jsem fotitelnou dutinu. Při první návštěvě jsem pořídil pár fotek […]

Začalo to nějak tak už den nebo dva předem. Vašek čekal u nory na liščata už po několikáté, ale domů si odnesl zatím jen jediný záběr. Při posledním rozhovoru padla dohoda, že to zkusíme spolu v úterý večer. No a to úterý nadešlo. Ráno ještě vůle byla ale s přibývajícím horkým dnem přibývala i únava a to jsem ještě měl dost před sebou. A pomyšlení, že jakmile zaliju večer zahradu,což měl být poslední z mnoha skutků dne, poletím hned do lesa, odkud se vrátím k 22.hodině večer a ráno v 5 zase do revíru, tak na to už jsem neměl […]

Ráno vyrážím v patách s Ketynou za prací. Pro jistotu foťák beru s sebou. Na jedné z četných pasek štěká hlubokým hlasem srnec. Nenechá nás přijít blíž a tak aspoň snímek paseky se srncem zůstává jako upomínka. Obcházíme další zajímavý úsek mezi mlazinami. Kus zvěře hlučně láme v boučí, tuším asi vysokou. Nevidím ale nic. A přecházíme asfaltku a pokračujeme po rozježděné, kdysi pěkné lesní lince. A co to? Proti nám běží nějaká malá zvířátka, jsou tři. Co to..ale do prčic, selata! Dvě uhýbají doleva do trávy u linky a jedno se zastavuje a čeká na psa. Ketyna se jaktěživ […]

Ráno Po svítání jsem byl v lese a tak jen tak na skok jsem mrknul na louky. Jen se rozhlédnu, nic nevidím a už se chystám zpět do porostu, abych začal pravidelnou pracovní obchůzku. Napadá mě, že do míst kam potřebuji to bude kratší podél lesní stěny. A tam narážím na dvojici středně starých beranů. Mufloni se pastvili v kraji louky u lesa a jistě se chystali zatáhnout. Naštěstí počkali, až se mi podaří dostat se blíž. Pár fotek vydrželi a pak už volně mizí mezi buky. Za pár desítek minut již procházím svým oblíbeným lesem, mlaziny z buků, sem […]

Ráno je chladnější díky severovýchodnímu proudění. Jako obvykle podnikám krátkou cestu mladým lesem, abych mohl nepozorován vykouknout do široké enklávy luk. Ty poslední metry mezi stromy jsou vždy nejnapínavější, když se postupně odhaluje prostor zelených luk pod lesem. I když poslední tři vycházky v tomto místě v minulém týdnu vyšly naprázdno, doufám ve změnu. Vždyť odsud mám během měsíce nafoceny muflony i vysokou, třeba se zase štěstí otočí čelem. Už jsem v kraji louky a vidím, že asi ne. Daleko od lesa je jeden kus srnčího, jinak nic. Vyjdu krajem doleva a zastihnu laň, která právě v klidu zatahuje do […]

…a zase je teplo! Procházím lesem, foťák pro jistotu na rameni. Jdu linkou mezi bukovým zmlazením, vlevo hlučné zalámání, za mi zády přesadí kus vysoké a ostatní slyším pod sebou jak se vzdalují. Pokračuji v plánované trase a když mlazina přechází ve starý bukový les, slyším zase cosi. A už i vidím! Onen kus vysoké asi chce najít zbytek tlupy a vychází z mlází. Je tak blízko… Rychle hozený snímek s ambicí portrétu ostrosti nepobral, ještě jeden při obratu laně také nic moc. Vyjdu jen pár desítek kroků do kopce a vidím proti sobě kráčet srnu. Téměř v indetickém místě, […]

Takže duben si svou vlnu co se teplot týká dovedl až do konce. A bylo to v lese poznat. Rána teplá, aktivita zvěře minimální. Na poslední neděli měsíce měl přijet na návštěvu mého revíru kamarád Honza. Měli jsme v plánu rychlou šoulačku kolem luk a po lesních cestách v místech, kde se mi dařilo občas potkat muflony i vysokou. Potom Mouka plánoval skočit k ledňáčkům. Abych mu mohl podat o modrých blescích aspoň nějakou informaci, v sobotu odpoledne jsme se tam zajel mrknout . Moc aktivit nebylo, ale alespoň jednou mi samička sedla. Na a ráno už spolu s Moukou […]

Tak nejprve ta louka. Ráno už se vstává před pátou aby se jeden dostal do revíru včas. No jo, noci se krátí. Ale už podruhé dnes nemám úspěch, na enklávě luk nic. Vysoká už se asi přestěhovala jinam a mufloni? To netuším. Ještě před týdnem jsem zde vídával od čtyř do jedenácti dospělých beranů. Ale vypadá to, že i ti už se rozdělili a rozptýlili po revíru. Ještě zkusím obvyklou lesní zkratku, která mě krytého dovede na další plochu luk. A tam konečně cosi vidím. Dva mufloní berani. Ale daleko v louce. Přesto se připlazím k zarostlému padlému kmeni a […]

Každé ráno vstávám kolem páté a snažím se brzy ráno najít něco k focení, než se vrhnu do práce. Letošní duben, alespoň doposud, je nezvyklý svými vysokými teplotami. Lidé sice tuto situaci vítají, ale mě moc nevyhovuje. Vidím, jak rychle les po zimě vysychá a je jasné, že kůrovec bude řádit dříve než obvykle. Zvěř je ještě v zimní srsti, té asi taky takový rychlý přechod ze zimy do téměř léta nemusí dělat moc dobře. Každopádně rána bývají naštěstí chladná a tak doufám, že na loukách či v kraji lesa nějakou zvěř zastihnu. Posledně jsem krátce zahlédl skupinku muflonů, ale […]