Vezmu to stručně. Od konce září do dnes ( 14.10.) jsem podnikl jistě kolem deseti výprav za zvěří. Ta mizérie, o níž se v úvodu zmiňuji, patří spíše tomu nešťastnému počasí. Ono je to tak. V současné době mám v práci volno vždy pondělí a úterý, víkendy makám. A vždy, když ten čas volna nadejde, změní se počasí k horšímu, ba často přímo k hroznému. Deště, větry, mrholení, deky…Za těch 10 vycházek jem měl hezky jen 2x. Paradoxně vidím zvěř vždy jen v tom nemožném počasí. Ještě poznamenám, že VŠECHNY své akce jsem směroval jen na Jelení cestu. A to […]

Tak nějak jako každoročně, zkoušel jsem i letos něco vytěžit z říje. Jakmile mi to čas dovolil, snažil jsem se být v revíru už od poloviny září. Překvapilo mě docela velké množství stop na nově vyfrézovaných lesních linkách a dokonce i první zatroubení jelena ráno 22.9. Ale to bylo v podstatě vše, co se mi v té první části září přihodilo. Tedy kromě setkání s jedním jelením špičákem a jednoho desateráka, který vyskočil na linku snad 8 m přede mne. A samosebou okamžitě i zpět. Další setkání bylo sice nejelení, ale rozhodně nemohu říct, že by mě nepotěšilo. K večeru […]

Léto se přesouvá nenápadně do finále a já toho, klasicky, mnoho nestihl. No jo, času málo, energie málo, nicméně občas někam zajdu. Jednou ráno před prací ( chodím až na 9:00 takže se to občas dá )jsem navštívil Václavův rybník, ze kterého nás zásobuje fotkami všeho možného. Samosebou mi bylo jasné, že ho tam v jeho krytu najdu. Kamarád mi ihned udělal místo za zástěnou a tak jsme mohli po hodně dlouhé době poklábosit na živo. A dokonce při té asi 40ti minutové návštěvě v dešti nám zapózoval mladý ledňáček. Bylo to fajn posezení. V mém bývalém revíru vznikly dvě […]

I v průběhu června se dostávám někam ven jen sporadicky, zdaleka se to nedá srovnat s munulými lety. Ale už jsem si tak nějak zvykl, prostě občas někam zajdu a když se zadaří, tak fajn, když ne, nic se neděje. Druhý pokus u jezevců byl bezvýsledný, tím to pro mě skončilo. Fakt je tam taková tma, že už po osmé večer není téměř vidět ke vsukům. A těch je navíc spousta a kromě dvou jsou ostatní na dně rokliny, utopené pod větvemi plazivých keřů. Takže i kdyby jezevci vylezli právě tam, vůbec bych to netušil. V práci se mi do […]

Jaro je v plném proudu a já ho nějak nestíhám. Málo volného času, málo sil a do toho najednou i nestálé počasí. Právě to mě nepustilo v tom minimu volna například ke kontrole loňského datlího hnízdiště a ani k nějaké noře. Zkrátka když jsem měl čas, bylo pršavo nebo aspoň zataženo. A to k sezení u nory v roklině či u datlů v husté bučině rozhodně není ideální. A tak jsem jedno pozdnější ráno, tedy až po 6. hodině, zavítal k Vaškovu rybníku, abych se přesvědčil na vlastní oči, že se z něj letos opravdu stala téměř ptačí rezervace. Lysky, […]

Jaro se pěkně rozjelo, teploty někdy moc, jindy míň, jen ta voda chybí. No a já se občas dostanu ven v tuto dobu, i když jen tak sporadicky. Nejprve bylo samozřejmě nutné mrknout k mokřinám, zda se tam ještě motá jeřáb a zda už přietěli rákosníci. Ty jsem na přelomu dubna a května ještě nenašel, ale jeřáb byl na svém. A dokonce pár. Ale nějak líp zachytit se mi ho stále nedaří. Ale díky i za prosté dokumenty, vždyť kde bych se byl dřív nadál, že jeřáby najdu tady u nás Taky jsem zkoušel muflony na louce, to ale už […]

Duben se chýlí ke konci, je třeba ho trošku zrekapitulovat. Začnu tím, že hledání kulíška v jeho lokalitě, kde po tři předešlé roky bydlel, bylo neúspěšné. Už v březnu jsem totiž zjistil, že jeho loňský hnízdní jasan se přes zimu zlomil přesně v místě dutiny. Jasně, tam bylo jeho nejslabší místo. Vábení v okolí bylo bezvýsledné a prověření několika jiných dutin po strakapoudech také nic nepřineslo. Taky mě napadlo mrknout k mokřině, kde jsem vloni objevil rákosníky. A tak jdu s Ketynou k rákosině a už z dálky vidím kus srnčího před ní. Neměl jsem v úmyslu se nejak pokoušet […]

Od posledního úspěchu s jelení zvěří na mé oblíbené Jelení cestě vedly mé kroky do těchto míst ještě třikrát k večeru. A pokaždé jsem se s vysokou i setkal. Při prvním pokusu, ve větrném počasí, byla menší skupinka v olšině. Zvěř stála v porostu, v němž je sposta vývratů a haluzí a proto mé pozornosti unikla. Já ovšem té její ne a tak mi nezbylo, než sledovat relativně klidný ústup šestice holé do hloubi zarostlé paseky. Čili bez nároku. Dvě srny, které jsem potkal už na zpáteční cestě, byly daleko a na přehledném úseku cesty mě zdaleka viděly. Takže taky […]

Konečně se prodloužily dny a pro mě to znamená, že se mohu dostat ven někdy i v týdnu odpoledne. I tak občas činím, ale vesměs jsou to jen marné pochůzky ve snaze potkat muflony na loukách či v pasekách a porostech nad silnicí. Zatím se to nedaří. Naposled se mi do hledáčku dostala jen srna. Sice byla i se srncem, ale ten byl daleko a v podrostu. V pátek mám náhradní volno, je jasno a tak po dlouhé době vyrážím do terénu ráno. Mám v úmyslu navštívit vrchní „mufloní louky“, kde se v tomto období nacházela mufloní zvěř nejčastěji. Bohužel […]

Tak předně – v lednu jsem se účastnil ptačí hodinky, tedy sčítání ptactva v danou hodinu. To jsem realizoval u krmítka v kraji staré městské zahrady, v místě, kde jsem vyrůstal. A docela mě překvapilo množství nejen kusů ale i druhů. Rychlý souhrn, co se během hodiny objevilo v dohledu ( ne vše bylo u krmítka ) – koňadry, modřinky, brhlík, pěnkavy, jíkavci, zvonci, dlask, šoupálek, strakapoud, straky a krahujec. A nyní něco málo z nemnohých potulek revírem. Párkrát jsem navštívil tzv. mufloní louky a přilehlé lesní celky. Jen jednou se mi podařilo načapat muflony, bylo jich okolo 40ti kusů. […]