PO DLOUHÉ DOBĚ DO REVÍRU Ve středu se mi tedy opět podařilo načapat jestřába a to byl dobrý signál, protože ve čtvrtek vyrazil do krytu Honza. Ale co já s volným odpolednem? Sníh pomalu odtává, naštěstí jen zvolna, ještě je ho relativně dost. Podívám se s Ketynou, zda je šance dostat se někam nahoru do revíru. Kolem 14. hod míjím Moukovo zaparkované auto pod lesem a riskuji výjezd do kopce. Naštěstí do jde bez komplikací po uježděném měkkém sněhu. Podnikáme poměrně dlouhou procházku přes kopec, narážíme na samotnou muflonku. Jenže ta se zastaví v místě, kde ji kryje mladý bouček. […]

V pondělí přijel zkusit cosi nafotit a zažít Honza Mouka, na mě padl volný den. Sluníčko svítilo jako den před tím a Honza nafotil pěknou sérii kání ( doporučuji mrknout na jeho web ), bohužel jestřába se nedočkal. Já v úterý nedočkavě spěchám do krytu, ovšem už cestou vím, že to bude boj. I když ve městě prokukovalo slunko, tady 8 km na jih je mlhavo, větrno, hnusavo. V tomhle dlouho nevydržím a i světlo bude proti mně. A taky že jo. Káňata sice spolupracovala, obvyklý počet čtyř, možná víc, nedá se to rozeznat. Každopádně dva fakty – oblíbená světlá […]

Vyjasnilo se, noční mráz zase klesal k -20 a já byl zvědav, zda to bude na újedi stále fungovat. Po poledni příjemná zimní nálada, slunce, teplota -2 a hlavně bezvětří. Sedám v 13:33, první návštěvník dorazí v 14:09. A je to můj známý, nebo spíš známá – jestřábice. Zjišťuji svou chybu, návnadu jsem pohodil do stínu. Jestřáb se „napase“ ale jen krátce, vydrží cca 2 minuty. Ale i za tu dobu stihne zhltat dost masa. Je oproti káním o poznání žravější. Odlétá, nevím proč. Za chvilku sedí káně. Ale ani nezobne a mizí. A další káně to samé. Něco se […]

Po úterním zážitku mi to nedalo,musel jsem do krytu i ve středu. Stručně řečeno, byl to mazec. Během půl hodiny sedělo první káně na místě, další na sebe nenechalo dlouho čekat a tak během hodiny bylo před krytem skvělé představení. Celkem 4 káňata se přetahovala o 3 kousky masa v chumelenici. Potom už jen o dva kousky, protože během jedné vteřiny se snesl jestřáb a jeden kousek doslova ukradl v letu. Pár fotek dávám, myslel jsem, že o tom napíšu více, ale po další, dnešní čekané, musím ten prostor věnovat jí. Takže tady pár fotek ze včera: A teď k […]

Zkusím být velmi, velmi stručný. Takže: Zima se vrátila, mráz, sníh, špatně sjízdné silnice, špatně schůdné chodníky. Ideální čas na lovy u újedi. Jenže. Za A je zima, za B mi k újedi v noci chodí šelmy a kradou návnady. A to znamená neustále doplňovat a to se mi už moc nechtělo. Stejně jako rozmrazovat denně auto. Takže jsem to pojal rekreačně a začal k újedi chodit obden. V sobotu jen zakrmit, v pondělí na kontrolu a krátkou čekanou. Marnou, neboť návnady po noci žádné nezbyly. A navíc, bylo slunečno. Jak jsem se přesvědčil, o mnoho větší šance je při […]

…ANEB JAK JSEM NĚCO NEZVLÁDL ( opět;o) Drobně sněží, když v pátek po obědě vyjíždím z města. Za necelou půlhodinku už sedím v krytu a těším se, co bude. Krom obligátní termosky s čajem, mám pro případ nouze jeden suchý rohlík a o společnost a především krácení času se stará mobil a v něm nainstalovaná karetní hra. A tak se do hry zakousávám, že ani nepostřehnu, že už z toho drobného sněžení docela slušně chumelí. Občas mrknu dopředu k návnadě, zkontroluju, zda foťák někam neodešel a zase se nořím do karet. Přitom poslouchám mnohotvárné zvuky z okolí. Poznám datla, krkvce […]

Když konečně zima donutila dravce navštěvovat újeď, bylo třeba toho využít. Při každém mém příchodu k louce sedělo jedno či více káňat na návnadě, někdy další na stromě nad krytem. Fotopast také ukazovala v podstatě jejich celodenní aktivitu. Jestřáb docházel jen sporadicky, cca obden, a téměř výlučně brzy ráno, většinou ještě za šera. A ze záběrů se dalo vyčíst i to, že nijak nezdržuje, pár sekund a je fuč. Patrně si vždy nějaký kousek odnáší, nevím. Co mě trochu mrzí je fakt, že k újedi si neašli cestu krkavci, i když je slýchám po okolí. No uvidíme ještě časem. Takže […]

V pondělí mrzlo. Ale fakt fest. Ráno kolem 7 hod bylo na teploměru ve třetím patře -21,7. No tak to si dnes na čekanou u újedi nechám zajít chuť. Nebudu trápit auto ani sebe a navíc tuším, že v tomhle mrazu žádný újedník nebude mít chuť ozobávat totálně tvrdou návnadu. K poledni se šplhá tepota nahoru a najednou je už jen -11. Tak co, vyrazím po obědě? Zkusím, no co už. Buď vůbec neodjedu, nebo když ano tak vydržím třeba jen do hodiny, uvidí se. Auto v pohodě startuje, ovšem po pár ujetých metrech se rozsvítí jakási kontrolka, rozeřve se […]

Sněží. Před pár dny jsem z toho měl neskrývanou radost. Dnes už ale mám pocit, že stačí. Zase prošlapávám své včerejší stopy když stoupám ke krytu. Pokolikáté už? Snad po sté! Tak to asi ne, ale je fakt, že prakticky denně tudy chodím, buď na kontrolu neno na čekanou. A se sněhem jsou ty čekané častější. Jenže!!! …marné a marné. Předevčírem přes poledne 3 hodiny – ani pírko, včera dopoledne přes 3 hodiny – nic! To nemluvím o spoustě dalších předešlých čekaných, kdy mě dokázala rozradostnit obyčejá sojka. A co je k vzteku, nainstaloval jsem k újedi fotopast, takže vidím […]

Ano. Ten kulatý rok byl poněkud podivný. Nejen známým průšvihem s tím všudypřítomným virem ale i coby lovecký rok. Zdaleka nebyl pro mě tak úspěšný jako ten předchozí. To by tak nevadilo, není nutno a ani nelze, aby každý rok byl lepší či stejný, ovšem něco podivného v tom bylo. Ale… například: ani jednou jsem se nedostal na hory, čili ani na kamzíky ani na jelení říji. V mém revíru byla zvěř neviditelná a dosud tomu tak je. A není to jen má doměnka, potvrzují to i pozorování lesního personálu, který se letos také se zvěří setkával o mnoho méně […]