Už dlouho se na mě neusmálo štěstí, po jelení říji jakoby byly revíry bez zvěře. Prakticky od jara jsem byl zvyklý na poměrně slušné vytížení fotoaparátu ( liščata, jezevci, srnčí, mufloni, vysoká) a najednou můj stroj zahálí! Již jsem tak nějak rezignoval, sice každé ráno kousek lesa projdu, ale už ani foťák z batohu nevytahuju. No a asi se přírody sželelo mé zbytečnosti a předložila mi alespoň malou náplast na trápení. Takže.. Jdu do smrkového lesa jen tak spočítat stromy napadené kůrovcem a případně doznačit další. Cestou pokecám s chlapama co vedle těží a za chvíli už kličkuji v mladší […]

Po navnadění a dílčích úspěších v revíru i na horách jsem pokračoval dál v lovech s foťákem. Ale nějak se přestalo dařit. Při jedné ze společných vycházek s Vaškem nám zapózoval krátce kolouch, tedy spíše jen Vaškovi, já v době, kdy zvedl hlavu, byl za stromkem a nemohl fotit. Večer při odjezdu z revíru jsme z auta viděli celou tlupu i s dobrým jelenem na pasece nad asfaltkou, ovšem čekaná v těch místech příští večer úspěch neměla. Jednou ráno mi přes linku přesadil mladý jelen, jinak nic, další ráno jsem nechal Vaška na čekané a sám šel zkusit štěstí jinam. […]

Je neděle odpoledne a už se mi zdá dlouho, kdy jsem byl naposled venku. V pátek s Moukou na horách, v sobotu večer se psem v revíru. To mi Ketyna zradila vysokou v pasece na večerním slunku, myslel jsem, že ji pověsím za ušiska na strom. Ráno jsem konečně pospal a tak jsem se těšil na večer do míst včerejšího setkání s jelení zvěří, tentokrát bez té malé černé bestie. Cestou potkávám šéfa, jde na srnce, má poslední možnost, je posledního září. Jde na kopec, já pokračuji dál a šoulám opatrně do paseky. Ale dnes, jak jinak, není mezi trsy […]

Byli jsme s Honzou již nějakou dobu domluveni na společný výšlap v říji do hor. Na Sv.Václava je ten správný čas ho zrealizovat. Tak se i stalo. Takže jen stručně: Ráno sraz pod kopcem, při měsíčním světle výšlap cca 4 km s převýšením 400 m, jedním slovem očistec. Je silnější vítr, poměrně teplo. Pod hřebenem svítá, je ticho, jeleni netroubí. Jdeme kam nás nohy nesou a trvá to hodně dlouho, než se jelen ozve. Ale jen jeden, asi i docela blízko ale marně jsem ho hledali, ztichl a bylo po troubení. Na vrcholu říje velmi chabé ! Až po nějaké […]

Tak jsem zkusil jednou štěstí v horách a plánoval další podobnou akci. Jenže počasí se změnilo, na horách zamrzlo, zasněžilo a do toho se mi fakt nechtělo. Už jen představa, že na letních gumách se škrábu sněhovým popraškem a nebo nedejbože ještě ledovou krustou. A tak jsem to ráno vzal za vděk pochůzkou v revíru. Nebylo to původně myšleno jako primárně lovecká pochůzka, zkrátka jsem šel obeznat část revíru pracovně a batoh s foťákem na zádech ještě unesu. Už dlouho jsem tudy nešel a nechal jsem tento úsek úmyslně do období říje. Vloni tady pár dní stával v říji jelen […]

Byl nejvyšší čas vyrazit už do hor za jelení říjí. Že tu a tam jeleni v Jeseníkách troubí jsem z doslechu věděl a měl v plánu vyrazit, ale zbrzdil mě nečekaný příchod nachlazení. A víme jak to je, když má chlap rýmečku. U mě to platí ještě dvojnásob. Ale rýma nerýma, v neděli jsem musel. Už jen proto, že jsem měl půjčenu kartu pro parkování u Ovčárny a ta se musela v neděli vrátit. A vyrazil jsem i přesto, že vyhlídky počasí byly bídné. Ještě za tmy jsem se nacpal pod hustý smrček a čekal na svítání. Docela foukalo, naštěstí […]

Vypadá to, že se mufloní tlupa usadila ve své oblíbené lokalitě. Uvidím jak dlouho jim to vydrží, než se přestěhuje na jinou, neméně oblíbenou. Pár rán jsem dal zvěři pokoj a čekal na příznivější směr větru. Ten se dostavil ve středu ale to jsem za nimi ještě nešel. Věřil jsem, že západní proudění už nějaký ten den vydrží, jistě do dalšího rána. Ale chyba lávky, už další ráno se vrátil ten východoseverní prevít. No co naplat, musím to zkusit i tak. Jediná přístupová cesta do míst mufloní pastvy je od východu. Naštěstí jsem tlupu objevil před sebou, tedy na severní […]

To znamená, že po prázdninách se na ně vrací mufloní tlupa, která vždy koncem jara kamsi zmizí. A objeví se zpět většinou začátkem září. Kde pobývá na čtyřicítka kusů od půle června do teď, to mi asi zůstane navždy záhadou. Předpokládám, že odtáhne kamsi do polí, kde roste obilí a po žních se pomalu vrací „domů“. Takže od teď mám v revíru zase živěji a mám se nač těšit. Včera mě mufloní tlupa utopená v mlze odhalila díky větru, dnes jsem se snažil být prozíravější. I když ráno ze silnice nic vidět na loukách nebylo, zkusil jsem to naslepo. Zvěř […]

Ano, ve svém revíru mám dvě „špice“. Každá je na jiném úseku. Včera večer jsem se po delší době konečně rozhoupal k čekané na malé mýtince u minikrmeliště. Při parkování na plácku v houštince se mi zdálo, že pařízek v lince naproti přes cestu vypadá divně. Jako by měl tvar sedícího dravce. Sám sobě jsem se zasmál a zacouval kam bylo třeba. Podvědomě ještě hodím očko k onomu pařízku. Pohnul se? No jasně, fakt je to káně!Tady něco nehraje. Pohled přes teleobjektiv ukázal to jsem si myslel. Dravec má zraněnou letku. Pomalu jsem vystoupil z vozu, káně se otočilo. Jakmile […]

Před pár dny jsem pod tíhou různých okolností a motanic pořídil nový objektiv. Ty okolnosti jsou, při zpětném pohledu, opravdu zvláštní a podivné, ale prostě se to stalo. To píšu jen proto, aby si někdo nemyslel, že jsem nějaký nespokojený uživatel fototechniky:o) Naopak, když vše fungovalo, byl jsem s kombinací C70D a C100-400 velmi spokojen. Ale nějak to začalo drhnout až nakonec došlo k tomu, že nyní vlastním kombinaci C7DMk II + Sigma 150-600 C. No a jak to bývá téměř pravidlem, celý týden se mi nedařilo nic kloudného ale i nekloudného s touto sestavou nafotit. Moc jsem chtěl, abych […]