Jaro se chýlí k předání žezla létu a je tu souhrn mých pokusů dalšího červnového týdne. Předně něco do archivu, tedy počasí : převážně slunečno, ne horko, četné přeháňky, zkrátka tak jak to má být. Dokonce i občasná ranní mlha z vlhoksti se objevila. A zrovna v tomhle mlhavém ránu se mi snad poprvé v lesním prostředí ukázal dlask. Ale jak říkám, mlha hustá tak, že… A tak rána bývala často velmi mokrá. Ale to nic neubíralo na jejich kouzle, možná i naopak. Příroda žije v tomto období naplno, je to poznat i sluchem. Těch zpěváčků co je všude kolem. […]

Začátek měsíce pokračoval v duchu konce toho minulého. Zkoušení u nory, hledání zvěře v revíru, kontorly strakapoudích hnízdišť a samozřejmě hlídání hnízdění kulíšků. U liščí nory to přestalo fungovat, mé sezení vychází na prázdno. I když při tom předposledním to zase nebylo tak bez zážitku. Sedím tak asi půlhodinku a všimnu si nějakých zvuků v trávě naproti v prudkém svahu rokle. Zprvu to přisuzuji kosákům či drozdům. Ale po pár minutách opět šustění a dokonce vidím cosi chlupatého jak se mihne v trávě. Lišče? A zase je klid, nevidím nic. Jen o kus dál ze svahu schází srna a prodírá […]

A ten můj oblíbený měsíc je v čudu. Takže ho uzavřu jakousi velmi stručnou rekapitulací : O liščatech jsem psal minule, další pokusy vyšly naprázdno, nevím proč. Datlí dutinu vysoko v buku jsem průběžně sledoval a zdálo se, že tam letos datlíci nejsou. Ale před pár dny koukám, hele, jsou tam! Dva dny nebyla možnost se k buku podívat, třetí den, když už jsem se konečně rozhodl posedět ve fotostanu, byli mladí už fuč. Tak dál. Při jednom marném čekání poblíž nory v remízku v polích se mi přišel ukázat alespoň srnec. Na jelení cestu zajdu vždy alespoň dvě rána […]

Tentokrát to nebude o cílených akcích ale opravdu takové cik-cak z různých míst, kam se občas podívám. A tedy převážně z mého revíru. Hlídám kulíška, hlídám jednu dutinu strakapouda, u nory jsem byl také, ovšem bez úspěchu. Také návštěva datlí lokality byla zbytečná, letos tam nehnízdí. Takže nejčastěji podnikám ranní šoulačky v okolí jelení cesty nebo v její blízkosti. Ale málokdy se podaří cosi tam přistihnout. Třeba prasata, která jsem tam vloni v květnu potkával často, se letos v okolí nepohybují. Ale občas, když se zadaří, narazím na vysokou nebo muflony. Tu a tam se objeví srnec, vysokou potkávám i […]

Ta náhodná myšlenka přišla ve čtvrtek odpoledne, když jsem přemýšlel, kam vyvezu Ketynu na rychlou procházku. A napadlo mě, že by to šlo ke Sklace. Každé jaro tam jdu okouknout, zda tam v roklině bydlí lišky. A teď je ten čas. Nedělám si iluze, již několikrát bylo čekání na úlovek u zjevně obsazených nor naprosto marné. A to kvůli terénu, vegetaci apod. Ale na vycházku se psíkem je to dobrá motivace. Ketyna ví bezpečně, kam máme namířeno a k lesíku v polích ji to neomylně táhne. Bez zaváhání si nachází tu pro ni nejschůdnější pěšinu k roklině, kde nevadí kopřivy. […]

Květen převzal vládu, les se počal zelenat bukovým a březovým listím a i na loukách se objevila sytá travička. A na tu zajdou rády muflonky s mladými. Poprvé jsem se k nim nedostal tak jak bych chtěl, ale stejně nebylo oč stát. Tetelení vzduchu opět bránilo jakémukoliv slušnému snímku. Až za pár dní, kdy se na loukách objevila skupinka šesti kousků se dalo už fotit. Ale ve skupince byly jen muflonky bez mladých. A s nimi dva mladí berani. Navíc mě zase jedna odhalila, naštěstí už bylo dost na kartě. Ale po focení ještě nebylo. Na louku totiž vyklusala další, […]

Máme tu dubnové pokračování. Nejprve počasí kvůli „archivaci“ – ještě do 20.4. pravidelné ranní mrazíky při vyjasnění, později i deštivo, většinou chladno. No a čemu jsem se věnoval? Jako obvykle. Hledání muflonů ale i jiné zvěře. To první se jakžtakž podařilo, to druhé vůbec. Vysoká a divočáci prostě nejdou nalézt. Lišku už občas zahlédnu, ale vždy daleko a na chvilku. Tak k muflonům. Holky s mladými chodívají na spodní louky. To víme. Ale kdy? Kdy se jim zachce, jako obvykle. jednou v 9 ráno, jindy v 11, odpoledne, někdy v podvečer. A když už se k nim dostanu, vždy to […]

Jestliže minulý příspěvek jsem nazval „všehochuť“, tak tentokrát v tom budu pokračovat. Mám to teď takové chaotické. Toulám se po lese, občas zajdu na pole, na procházku k rybníčku za městem a tak. Občas se mi před objektiv cosi připlete ale nic cíleného, třeba vysoká či divočáci ne a ne. A tak beru za vděk srnčím, které teď potkávám nejčastěji, ovšem málokdy tak, aby se dalo dobře fotit. Mufloni se poflakují různě v různých lokalitách, těžko je dohonit. Dva berani stáli nečekaně v kraji lesa u paseky, málem jsem je přehlédl. A samozřejmě při hledání úhlu na fotku bez větví […]

No jo, je to tak. Letos duben opravdu předvádí aprílové šprýmy s počasím. Střídání jasných teplých dní, deště, sněžení i ranní mrazíky. Ale to je přece „normální“. V tuto dobu už většinou mívám nějaké fotky mufloní bandy z našeho revíru, letos mám zpoždění. Ale jedno ráno se konečně ukázalo stádečko na loukách, ovšem pro mě daleko. Jen malou samostatnou skupinku pěti kusů se mi povedlo jakžtakž došoulat, ale než jsem stihl víc záběrů, odběhla partička za dalšími muflony, kteří se poklusem vraceli z luk do lesa o hodný kus dál. Pro mě to byl ale signál, že příští ráno musím […]

To, že jsem si letos kulíšků užil je patrné z mých předchozích příspěvků. Nicméně se do nich nevešlo dalších pár fotek, které je mi líto nezveřejnit. Takže tady ještě jeden nášup;o)