Posts tagged as “Lovecké zápisky

Rychlý report z večera a promarněného rána

Publikováno Červenec 30, 2018 in Lovecké zápisky

Je tropický večer, jdu k obilnému poli. Mám v úmyslu počkat v nějaké koleji na srnce, kdyby náhodou. Jednoho vidím jak kluše po louce, zapluje do pšenice, daleko. Táhne polem směrem ke strništi po řepce. Zkouším jít souběžně s ním, je rychlejší, Ztrácí se v úžlabině. Za chvíli vidím srnu. Běží krajem strniště, vběhne do obilí, je udýchaná. Naráz vidím onoho srnce, pádí zpět obilím. Pročpak? Brzy zjišťuji příčinu. Prohnal ho jiný srnec, o kousek silnější. Zkouším se k němu dostat blíž, odchází ode mne. Naráz se otočí a letí kolem. A už vidím proč. V patách má dalšího srnce. […]

Read the full post

Teplé ráno v polích

Publikováno Červenec 29, 2018 in Lovecké zápisky

Nedělní budík ve čtyři mě nevyhnal ani omylem. Po večerní dlouhé, leč naprosto marné čekané na hranici louky a obilného pole se mi prostě nechtělo. Sice po návratu u chlazeného Radegasta jsem si slíbil, že ráno půjdu, bude jistě víc šancí, ale tělo se vzpouzelo. Nakonec jsem se ukecal a před pátou se z pelechu vykolíbal. Ta skoro hodina zdržení znamenala změnit původní plán na o mnoho kratší. K polím nepůjdu oklikou pod lesem ale rovnou z kopce. Však se uvidí. A vidělo se. Z temene vrcholu luk mám za chvíli celé pole jako na dlani a nikde nevidím žádný […]

Read the full post

Za srnčím

Publikováno Červenec 26, 2018 in Lovecké zápisky

Jak jsem byl výjimečně trpělivý Čas říje se blíží a tak se nějak víc pokouším najít ta správná místa na potom. Na Dolině už jsem párkrát byl, ale vyjma jednoho rána se mi nedařilo nic kloudného najít. Podnikl jsem tam již tři večerní čekané okolo pole s obilím ale srnčí zvěř se ponejvíce ukazovala na květnaté louce sousedící s polností. Jenže ta louka je moc velká a zvěř si vždy vybírala místa, kam jsem se svým objektivem nemohl dosáhnout. Tentokrát jsem šel rozhodnut, že zasednu místo pod kazatelnu přímo do husté vysoké trávy u lesa. Podkovu louky budu mít pod […]

Read the full post

Ranní polaření

Publikováno Červenec 15, 2018 in Lovecké zápisky

Po čase liščat a jezevců se pomalu blíží srnčí říje. Asi by nebylo od věci poohlédnout se po nějakém srnci, nejlépe kdesi u polí s obilím. A tak v sobotu ráno jedu nahoru k přejezdu nad Morávkou. Pěkně přes pastviny si to volným krokem šinu k obilnému poli. To začíná od lesa a táhne se přes údolíčko až za krajní stavení vesnice. Dlouhé je hodně přes kilometr, široké okolo čtyřset metrů. Od lesa asi šesdesát metrů je pruh ječmene, střídá ho pšenice a po nějakých pětistech metrech řepka. Čili poměrně pestrá skladba. A tím i šance na setkání se zvěří. […]

Read the full post

Asi poslední „norování“

Publikováno Červenec 5, 2018 in Lovecké zápisky

U jezevčích nor jsem trávil snad 7 večerů a vím, že každá legrace jednou končí. Už při žádné z dalších čekání se nepovedlo nafotit a ani zažít to, co při té první. Jak praví lidové pořekadlo, „po hodech bývá sračka“. Ona to nebyla v pravém slova smyslu, vždycky jsem jezevce viděl, často i fotil. Hlavní program posledních akcí byl ale jiný. Oba s Vaškem jsem si moc přáli, aby si jezevce nafotil i kamarád Mouka. A to se pořád nějak nedařilo. Aktivity šelem ochabovaly, když bylo živo, seděl Honza na špatném fleku. A tak jsme to zkusili ještě jednou. Tentokrát […]

Read the full post

Trochu u jezevců, trochu v loukách

Publikováno Červenec 2, 2018 in Lovecké zápisky

Tak se nějak poslední dobou motám jen kolem nor s jezevci. No bodejť by ne, pokaždé z toho mám nějaký zážitek, pozorování, ale tak jako poprvé s Vencou to už nevychází. V sobotu večer jsem šli dokonce ve třech, tedy kromě nás s Vaškem se k noře vydal i Honza. Jenže parádní pokoukání a i focení měl jen Vašek, my s Honzou jsme si nevybrali ideální místo. Domluvili jsme se tedy hned i na neděli a spěchali domů něco pospat. I když jsem uléhal po půlnoci, vzbudilo mě ranní šírání po čtvrté hodině. Deset minut rozhodování a už se oblékám […]

Read the full post

Šelmí pondělí

Publikováno Červen 26, 2018 in Lovecké zápisky

Ráno Vyznačení kůrovcových stromů v malém lesíku ve svahu pod náhorní loukou jsem si úmyslně nechal na pondělní ráno. Louky už vypadají jak golfové hřiště, balíky poseté po ploše. To mi připomělo loňský červen, kdy se mi tam podařilo díky balíkům našoulat lovící lišku. A tak proč to nezkusit letos znova? Jenže toto pondělní ráno bylo pošmurné, ranní slunko neprorvalo clonu olověných mraků, dokonce zrovna začíná poprchávat. Přesto jdu do louky a hledám. Balíky sena bohužel už někdo seřadil do skupin. Moc šancí akci nedávám. Přesto se mi po chvilce slídění podaří najít lovící lišku. Svou širší obličejovou částí mi […]

Read the full post

Rychlý večer u nor

Publikováno Červen 21, 2018 in Lovecké zápisky

Jedeme dnes? Aha, tak co zítra? Uvidíme, podle počasí…tak nějak zněly naše hovory s Vencou poslední dny. To, že se k norám, kde jsme fotlili liščata vrátíme, to bylo jasné. Otázka byla, kdy to vyjde oběma. Věděli jsme, že liška se už odstěhovala i se zbytkem liščat po zásahu myslivců. Chápeme to, lišek je moc, musí se redukovat. A měli jsme i informaci o tom, že jezevci vzali za vděk liščím obydlím a nastěhovali se do svých loňských nor. A tak ve čtvrtek večer to konečně vychází oběma. Po tréninku rychlá lehká večeře a už jedu k Vaškovi. Ten je […]

Read the full post

Za mláďaty s mládětem

Publikováno Červen 8, 2018 in Lovecké zápisky

„Tento týden se k norám nedostanu“, hlásí mi Vašek u kávy. Jak se dozvídám, musí hlídat sedmiletého vnuka Davídka. Má zlomenou ruku, do školky s tím nesmí a tak pomůže babička s dědou. A jelikož babička má odpolední směny, večery zůstávají na Vaškovi. „Hele, a nohy má kluk celé ne?“ napadá mě. „Tak ho vezmeme s sebou“, navrhuji. Vím, že Davídek už nejednou s Vaškem byl na kratší čekané, do lesa nebo k rybníku chodívají často. Je rozhodnuto. Večer vyzvedávám oba kumpány, Vašek souká do auta místo jedné rybářské stoličky dvě, i batoh má víc nacpaný. Cestou dává malému lovci […]

Read the full post

Změna objektů

Publikováno Červen 5, 2018 in Lovecké zápisky

Taky by se dalo říct třeba něco jako „neříkej hop, dokud jsi nepřeskočil“. A ta změna se týká toho, že tento příspěvek je věnován ptactvu. Téměř celý. Ptáci nejsou příliš častým cílem mých fotografických snah,ovšem občas se o ně pokusím. Většinou jde ale o náhodu, situaci, ke které mě beztak přivede touha po „ulovení“ zvěře. Ale i zde se vyjímky najdou. Takže náhoda první: Koncem května při toulkách za zvěří i za kůrovcem, jsem si nemohl nevšimnout nezvykle velkého množství strakapoudů křičících po lese. A tak netrvalo dlouho a našel jsem fotitelnou dutinu. Při první návštěvě jsem pořídil pár fotek […]

Read the full post