Každé ráno vstávám kolem páté a snažím se brzy ráno najít něco k focení, než se vrhnu do práce. Letošní duben, alespoň doposud, je nezvyklý svými vysokými teplotami. Lidé sice tuto situaci vítají, ale mě moc nevyhovuje. Vidím, jak rychle les po zimě vysychá a je jasné, že kůrovec bude řádit dříve než obvykle. Zvěř je ještě v zimní srsti, té asi taky takový rychlý přechod ze zimy do téměř léta nemusí dělat moc dobře. Každopádně rána bývají naštěstí chladná a tak doufám, že na loukách či v kraji lesa nějakou zvěř zastihnu. Posledně jsem krátce zahlédl skupinku muflonů, ale […]

Začalo to zhruba tak, jak to vypadá na první fotce. Prvně jsem si myslel, že v louce je zalehlá skupinka srnčího. Pak se to ale pohnulo …. Tak bez komentáře přidávám fotky ze setkání se čtveřicí zajíců, což už u nás v Nízkém Jeseníku není až tak obvyklé. Nebudu popisovat co a jak, jediný komentář ode mne je tento : Byla to dřina ale stálo to za to.

V noci se snášel ve městě jakýsi déšť a vypadalo to, že se v něm mísí i nějaká velká těžší vločka. Ale ráno bylo jen mokro. Cestou do revíru však zjišťuji, že u hlavní cesty jsou louky jakési postříbřené a tuším, co mě bude čekat až vyjedu nahoru do lesa o nějakých 70 nadmořských metrů výš. Jasně, lesní asfaltka je bílá. Rozednívá se, beru batoh s foťákem a nějaké pracovní věci, jako je tužka, mapa, značkovací sprej. Mám plán vyjít po lince k loukám, podívat se zda tam bude cosi živého a pak obejít kus lesa s kalamitou. Lesní cesta […]

Tentokráte jen velmi stručně. Večer jasno, nebe plné hvězd, mrzlo. Budík posouvám o hodinu dříve, ráno vstávám do tmy. Ovšem do té bez hvězd a bez mrazu. Když už jsem vzhůru, jedu zkusit krátkou čekanou. Cestou od auta ke kazatelně do táhlého svahu zklamaně obeznávám, že sníh zde již skoro sešel a jelikož ani ten večerní mráz do rána nevydržel, není ani jinovatka. Přesto usedám za žebřík na jednu z kulatin tvořící podstavec kazatelny a kupodivu do 10 minut se objevuje srnec. Světlo žádné, sněhu jen skromné zbytky, přesto zkouším pár záběrů mladíka v lýčí. Srnec popochází, paství se nevím […]

Počasí půle března zase vyvádí psí kusy. Už už to vypadalo na jaro, což po mrazivých dnech, které jsem nezvykle a nedobrovolně proležel s paní Chřipkou, dávalo naději na příjemné toulky revírem. Jenže i tehdy počasí mělo vrtochy. Zataženo, deštivo, občas slunečno, spolehnout se na nic nedalo. Zjistil jsem, že mufloní parta občas vychází na louky. Zjistil jsem to jednoduše, jednoho rána tam směřovaly mé zvědavé kroky. A opravdu, tlupa asi 25 kusů zrovna zvolna zatahovala do lesa v místech kde obvykle. A tak další ráno už o hodinu dříve straším v lese. Jdu lesem přímo do míst, kam mufloni […]

Nějak se mi nedaří. Ale to není nic nového, akorát tento stav je jen častější než bych si přál. Tonda na Podlesí sice furt krmí poctivě partičku srnčího, ale vzhledem k těžbě dřeva právě v lese nad chalupou by byl výsledek nejistý, zvěř chodí nepravidelně a za tmy. Trvalo snad 2 týdny než se konečně ozval telefon v němž mi starý hospodář sdělil, že v lese už je klid a ke krmelišti chodí pár srnců a srna se srnčaty. A ti srnci už mají pěkně nasazeno! Vaškovi se podařilo v týdnu nafotit luxusní snímky srnčího v revíru na jednom z […]

Již v týdnu padla domluva s Vaškem, že by bylo na čase zajet na další návštěvu na Podlesí k Tondovi. Konečně napadla trocha sněhu a srnčí parta, kterou Tonda opatruje, jistě bude povolná k focení. A navíc uděláme starému kamarádovi radost svou návštěvou, Tonda totiž miluje návštěvy na své polosamotě pod lesem. Obzvláště, když ta návštěva má jemu blízký vztah ke zvěři a přírodě vůbec. Telefonicky jsem ověřil, zda můžeme dorazit. Jasně že ano, ale…a zase nějaké ALE! Jak už si pomalu zvykám, to slovíčko se plete všude, kam ho nepotřebuji. Tohle ALE spočívalo v tom, že v lese nad […]

Když píšu „Za muflony“, myslím tím doslova. Tedy ne, že jsem za nimi vyrážel a fotil, tedy i když vlastně to taky, ale hlavně to znamená, že jsem byl opravdu ZA nimi. Možná to díky dlouho nepřidanému příspěvku zde vypadá, že se flákám a nikam nechodím, ale opak je pravdou. Pravdou ale také je, že se mi hrubě nedaří. Nevymýšlím nic extra, jen se tak 2x týdně pokouším obstojně najít mufloní partu a hlavně udělat obstojný snímek. Jenže to nějak drhne. Téměř při každém pokusu v terénu sice muflony najdu, ale fotky, které vzniknou patří bezpečně do Windousího koše. Většinou, […]

Tak nám po čase trochu nasněžilo. Včera sněžilo skoro celý den, ovšem sněžení bylo podporováno docela silným větrem a já neměl odvahu vyrazit v tom do lesa. Doufal jsem, že přes noc se vše uklidní, cesty se protáhnou a v revíru bude fajn. A tak se i stalo. Po zasněžené lesní cestě jsem bez konfliktů ale s trochou obav vyjel do kopce ke Kočárovce, tam na sebe nasoukal premiérově zimní pončo od Ježíška a vyrazil na šoulačku. Měl jsem v úmyslu projít a zopakovat nedělní trasu. A tak jako v neděli, ani dnes v úvodní části nebyl ani chlup. Ba […]

Ten nový rok začal poněkud divně. Tedy co se počasí týká. Snad nepamatuju podobný leden. Jasně, teplo, bez sněhu, to už známe. Ale takové divné počasí jako letos? Mlhy, deště, vichry, mrholení. Je jen málo dní, kdy se hodí vyjít ven. No a když už vyjdu, většinou mě potká nějaká prekérka. U krytu na újedi na Lomnické špici zapadne poblíž odvozka na dříví, u dalšího krytu za městem mě vyděsí motorka se čtyřkolkou. Navíc se zdá, že ani v jedné lokalitě to káňaty zrovna neoplývá. Takže ponejvíce vyjdu ven jen tak se psem, oblíhdnout újedi, případně doplnit, ale to většinou […]