Poslední zimy jsem vždy více či méně často trávil nějaký čas v krytu u újedi ve snaze vyfotit káně či krkavce. Tuto zimu jsem v podstatě na tuto disciplínu rezignoval. Již na podzim bylo patrné, že káňata z našeho kraje téměř vymizela. Můj závěr byl jednoznačný – nejsou hraboši. Přesto jsem na svém místě nad městem i letos obnovil kryt a občas zakrmil. Pár čekaných v prosinci však potrvdilo mou teorii, v okolí se nepotulovalo jediné káně. Od té doby jen díky mé vůli udělat radost jezevčici vycházkou do přírody, přibyla občas před krytem nějaká pochutina. Takže tuto zimu žádný […]

V lese je pocukrováno! Sedím v autě zaparkovaném u lesní asfaltky, dojedl jsem svačinu, dopíjím čaj. Ještě kouknu na foťák s cílem promazat předdvacetiminutové setkání s mladším muflonem v probírce pod cestou. K setkání došlo v husté smrčině, fotil jem na vysoké ISO s dlouhým časem, přes větve. Takže fotky na nic, do koše. Dvě nejvydařenější ponechávám pro případ. Odkládám foťák, beru mapu a šustím s ní na palubce. Periferně cosi zahlédnu vpravo v probírce. No jo, na cestu vyskakuje mladičký muflon. Honem, zmatek, mapa letí dozadu, foťák zezadu dopředu, oko k hledáčku. Beránek stojí na cestě a je nervózní. […]

..v husté mlze scházím z Měďáku lesem, hlásí se potřeba. Ulevuji si a čumím před sebe na cosi mezi stromy. Vypadá to jako laň ale ani se to nehne. Asi přelud. A vedle je další cosi, tělo koloucha s hlavou za stromem? Už mám anakondu zpět v kalhotách a v pohodě se dívám přes hledáček opravdu na laň, jak pozoruje Ketynu, která šuchotá v listí. A stojí. Fotím ji, pak i koloucha a až doma zjišťuju, že v záběru je i jelen. Téměř čtvrthodinu laň stojí, pak se otáčí a rachot. Zbytek tlupy byl zalehlý pod hranou. Až teď jsem […]

Každoroční podzimní slib navštívít lokalitu kolem Kružberka v daňčí říji jsem letos opět splnil na poslední chvíli. Když byl čas, nebylo počasí a naopak. Až na svátek 28.10. se to konečně nějak skloubilo dohromady. V tuto dobu obvykle říje daňků končí, příliš jsem si od toho nesliboval ale zkusit se to muselo. Ráno bylo mrazivé, takže v tomto směru skvělé. S rozedněním vedly mé kroky krajem louky k lesu . Vím z dřívějška, že tady daňci bývají lépe najditelní než naproti přes silnici v souvislém porostu smíšeného lesa. Vím ale také to, že daňčí zvěř je mistr v pobytu v […]

Už delší dobu, řekněme pár let, závidím kamarádovi Honzovi alias Moukovi, jeho parádní záběry a fotky daňků. U nás v okolí se s těmito sympatickými paroháči nesetkávám příliš často, občas zkouším na podzim štěstí u Kružberku ale nikdy jsem neulovil ani zlomek toho, co Mouka v revírech na opavsku. Vím, že Honza má své lovecké revíry dobře obeznané, často mě zve, ba i přemlouvá abych přijel. Většinou odolávám, drže se svého přesvědčení, že co se neprohání v dosahu 30ti km od mého bydliště, není pro mě. Ale tentokrát, pod vlivem Moukových parádních záběrů a popisků zážitků z letošní daňčí říje […]

Po ranním sluníčku ani stopy když klesám s Ketynou po lesní cestě směrem k loukám. I když je dnes relativně slušně oproti většině říjnových dní, světlo chybi i dnes. Záhy poznávám, jak moc chybí!Ze vzdálenosti snad 50 m koukám naráz na velké tělo kusu vysoké ve smrkové probírce. Syknutím se snažím přivolat fenku, která cosi tuší a již je nastartovaná prokličovat smrkový porost. Naštěstí se vrací a kus vysoké se pohne, zvedá hlavu. No jo, má paroží. Sice nic moc ale má. Opatrně sundávám batoh, lovím v něm foťák a klidním psa. Jelen se pomalu šourá ke kraji porostu, tuším, […]

Každoročně se pokouším přistihnout jelena v říji v Jeseníkách a udělat publikovatelný snímek. Často jsem blízko ale stále se to nedaří. Výmluva typu, že to vlastně ani nejde, ta neobstojí, už dva kolegové fotografové mi dokázali, že lze. Prozradím rovnou, že ani letos to nevyšlo. Ale nebyl bych správný přírodomil, kdybych řekl, že to byl ztracený čas. Nebyl. Zážitky jsou a to je velmi podstatná droga. …Ráno kráčím asfaltkou od Ovčárny, kde jsme se rozdělili s kamarádem Vaškem, který je až nakažlivě natěšen na zážitky z říje a dodává mi tím tak trochu energie do náročných a často bezvýsledných akcí. […]

Tak jsem včerejší odpoledne využil k pozorování života na přítoku do Harty. Počasí dobré, měl jsem čas, tak už po 15.hodině stojím na břehu potůčku, kdysi potoka. Při normálním stavu vody bych v tomto místě mohl stát jen v neoprenu po pás ve vodě. Běžně zde stávala voda, lovily zde volavky i ledňáčci v tůních. A právě o tyhle modré krasavce dnes jde. Že jsou zde tři mladíci vím už od kamaráda Mouky, sám jsem je taky už viděl. A teď, jak tak stojím pár kroků od břehu, vidím a slyším modré duo, dvojici stíhaček letící těsně nad vodou a […]

Dnes odpoledne jsem zavítal k vodě. Po shlédnutí fotek kamaráda Mouky z víkendu, kdy Honza nachytal kromě ledňáčků i jespáky, mi nějak došlo, že to mám za rohem a pěkně dlouho jsem tam nebyl. Sezení pod maskovačkou nepřineslo nic kloudného, kromě návštěvy rybáře- pytláka a srnce, který pelášil přes přítok před dalším pytlákem, tentokrát psím. Ledňáček proletěl po vodě 2x, ovšem poblíž se nezastavil. A tak jsem si čas krátil pozorováním jespáků, kteří intenzivně sbírali cosi okolo vysychající mělčiny. Ale daleko, předaleko. Ovšem po několika mnutách tři z nich přelétli blíže, na protější břeh přítoku. A tu mě napadlo, že […]

Tak nějak jsem se delší dobu přemlouval k výletu do hor. Na loukách v podhůří se nedaří a nedaří, kloudný snímek ani zážitek se ne a ne dostavit. Jako bych si vše vybral z jara na muflonech. Teplé dny i noci první poloviny září nedávaly moc nadějí na začátek nějaké jelení říje, přesto v mé hlavě byl jasný plán. Zkusit projít trasu, kterou mám jako jednu z variant právě na říji. A tak s přechodem noci a dne kráčím od asfaltky chodníkem dolů nad lesnaté údolí. Už u parkoviště se mi zazdálo, jako bych kdesi od Temné slyšel táhlé jelení […]