U jezevčích nor jsem trávil snad 7 večerů a vím, že každá legrace jednou končí. Už při žádné z dalších čekání se nepovedlo nafotit a ani zažít to, co při té první. Jak praví lidové pořekadlo, „po hodech bývá sračka“. Ona to nebyla v pravém slova smyslu, vždycky jsem jezevce viděl, často i fotil. Hlavní program posledních akcí byl ale jiný. Oba s Vaškem jsem si moc přáli, aby si jezevce nafotil i kamarád Mouka. A to se pořád nějak nedařilo. Aktivity šelem ochabovaly, když bylo živo, seděl Honza na špatném fleku. A tak jsme to zkusili ještě jednou. Tentokrát […]
Read the full post