To, že srnčí říje už uvadá jsem si samozřejmě všiml, vždyť jsem venku v podstatě denně. V tomhle období je ještě velká šance na „ulovení“ nějakého toho srnce, který se s tím, že říje končí, nechce smířit. Podobně jako já. Říkám tomu období „setrvačníková říje“. Tak to zkouším. Večer na Dolině, u strniště. Ale do téměř západu slunka nikde nic, krom hejn hřivnáčů na poli. Až hodně pozdě se vyloupne nad mezí v kraji louky srnec. Daleko. Navíc jde špatně, kamsi nahoru přes biopásy po loukách. A tam zvrchu přichází další srnec. V hledáčku se mi zdá, že věkově a […]
Read the full post