Tak nějak nenápadně jsme vpluli do magického období srnčí říje. Celý týden jsem se věnoval lovům poměrně intenzivně, počasí se umoudřilo, ochladilo se a četné přeháňky taky osvěžily ovzduší. Ovšem za těch snad deset vycházek nemám nafocenu fotku, kterou bych považoval za něco jiného, než dokument. Snad s výjimkou hned prvního setkání s mladým srncem jedno ráno, od kterého jsem začal tak nějak počítat, že začínám se srnčí říjí. Tohoto mladíka jsem nafotil když se vracel k lesu po ránu, dalšího pak další ráno v bioobilí na druhém konci revíru. To ještě ale říjné projevy vidět nebyly. Poté jsem se […]

SETKÁNÍ, KTERÁ NEPŮJDOU „NA ZEĎ“ Kromě toho, že se občas podaří nějaká fotka vhodná pro tisk, na což si nemohu letos stěžovat, je spousta okamžiků, ze kterých zůstanou jen prachobyčejné dokumenty. O ty také nouzi nemám. A často jsou to zážitky třeba zajímavější a vzrušivější než ty ostatní. Tak třeba ve čtvrtek ráno… Procházím s Ketynou po svítání pasekami v hluboké koleji po harvestoru. Je docela teplo, nikde nic nevidím, jsem lehce otráven. Ale jak se blížím k lapačům, zdá se mi, že slyším v maliním zarostlém svahu nad sebou nějaký pohyb. Oči vykuluju, nic nevidím, stoupám na pařez abych […]

…ANEB DO BUDOUCÍCH SRNČÍCH ŘÍJIŠŤ Jojo, srnčí říje se blíží, možná někde už i běží a tak jsem vyrazil obeznat louky nad přehradou. Vypadá to dobře, jetelina tak akorát, louka pod olšinou taky. Hned při nahlédnutí z hrbaté cesty v aleji keřů do velké louky svažující se až k přehradě jsem byl potěšen. Vidím tři kusy srnčího. Nejblíže srnec, ale i ten na dobrých 200 m, za ním dalších 100 m srna a vlevo u remízku jde srna a před ní cupitá srnče. Ale je nějaké malinké , napadá mě. Kouknu přes objektiv a ona to liška :o) Jdu dolů, […]

Zaspal jsem! No a co? No jen to, že můj plán být při rozednění na loukách vzal za své. No tak ho budu muset změnit. Ale jak? Přijíždím do revíru už za slunka, po půl šesté, na louky nemá smysl chodit, zkusím lesní šoulačku po makadamce a obchvat rozlehlé mlaziny po pasekách a zbytcích mýťáků. Hned po stovce metrů vidím , jak se cosi hýbe ve vyšší trávě za osázenou pasekou. Kus vysoké se střídavě objevuje a mizí v ostřici. Stoupám na pařezy ale marně, nevidím už nic. Procházím další paseky, jsou zarostlé, ve vysoké trávě plno klestu, suchých větví, […]

Nějakou shodou okolností se mi poštěstilo mít během tří dnů dvakrát docela úspěšné okamžiky. Ten první byl fakt hodně náhodný, ten druhý v podstatě také, i když trošku by se dal očekávat. SKOK K MORAVICI Kouskem mého revíru protéká řeka Moravice. Poslední dobou, když vídám vydařené fotky skorců a konipasů u kamaráda Vaška, který loví o pár km dál proti proudu téže řeky, nedá mi, abych občas k řece nemrkl. Skorec i konipas tam žijí také, to vím, ale těžko se jim dostat na kobylku. Ve čtvrtek mě práce „stáhla k řece“, přesněji řečeno šel jsem do vody vysypat nasbíraných […]

Kterési odpoledne mi bylo líto Ketyny, že už dlouho nebyla kdesi v terénu a o víkendu se asi nedostane. Tak kolem páté odpolední jdeme kolem rybníka nahoru nad fabriku. obejdu jen pár polňaček mezi remízky a mezemi, mrkneme na políčko ovsa u posedu a obracíme k autu. Na suchém keří sedí mladý ale už velikostně vyspělý ťuhýk. A sedí. Jdu kolem něj na 3 metry a on sedí a kouká. A po okolních keřích sedí nebo kolem poletují další. Tak sem si zajdu brzy s foťákem, který dnes netáhnu. Jak řekli tak udělali. V sobotu brzy po ránu se svítáním […]

Začnu asi klasicky. Nedaří se. Tedy tak jak bych si představoval. Zkusil jsem jezevce s Vaškem v úterý. Ráno jsme vykosili plochu kolem nor, večer zasedli. Ve 20:30 jezevci vylezli do zapadajícícho slunce ale patrně se jim nové prostředí nezdálo, příliš se nezdrželi a zmizeli. V neděli jsme to jeli zkusit opět, i s Honzou. No a když je s námi někdo, kdo to má dál než 15 km, nedaří se. Jezevci krátce vykoukli z jiného vsuku až pozdě večer, nestihlo se nic. Po ránech jsem se toulal převážně po pasekách. Ty jsou letos často extrémně zarostlé díky počasí – […]

Tak a máme tu léto. No, letní teploty nám daly pocítit zač je toho loket už koncem jara. A snad i díky tomu bylo v lesích i na loukách hodně málo živo. Nedařilo se mi nic potkat, jen tu a tam cosi ale zvěř opravdu jakoby odešla. Až se trošku ochladilo před příchodem kalendářního léta, mé setkání se zvěří bylo o něco častější. Ovšem i tak to byla (a stále vlastně je) bída s nouzí. DO POLÍ Sobotní ráno se věnuji po čase lokalitě na severu, v podhorských polnostech. Ale dopadám opět jak hubkař, potkávám jediného srnce, který mi nedává […]

O víkendu nás navštívil červen. Ale já nenavštívil žádnou ze svých lokalit, víkend byl zkrátka zasekaný jinými, neméně důležitými událostmi, jako jsou fotbaly a oslavy narozenin všemožných příbuzných. No a po takových oslavách ve svém věku již nejsem schopen jakékoliv akce a jen regeneruji. Takže první červnová pochůzka začala až v pondělí. Do pracovního revíru jsme vyjel už po páté, abych mrknul před prací na louky. Ale nebylo mi přáno. Hned po vystoupení z auta na lesní asfaltce mě překvapilo pobíhání hned čtyř zajíců. Přebíhali cestu tam a zpět, do paseky, do lesa, na cestu. Pokoušel jsem se vzdálenost mezi […]

Je pátek ráno, poslední květnové, a já mám po dlouhé době v plánu po ránu projít louky na druhé straně hlavní silnice. Jen tak nezávazně, vyjdu lesní linkou jasanovou alejí nahoru a potom krajem luk sejdu kopec. Tráva je svěží, poměrně vzrostlá, ale ne ještě tak vysoká, aby srnčí ukryla. Rezavé kusy jsou vidět dobře, ovšem stejně tak jsem vidět i já, a hlavně patrně i cítit, neboť než sejdu k lesní točně, odskočí postupně deset kusů do lesa. No jo, nevybral jsme si dobrý vítr, opačný směr pochůzky by byl asi efektivnější. Ale to by zase neladilo s mými […]