Nějak se mi nedaří. Ale to není nic nového, akorát tento stav je jen častější než bych si přál. Tonda na Podlesí sice furt krmí poctivě partičku srnčího, ale vzhledem k těžbě dřeva právě v lese nad chalupou by byl výsledek nejistý, zvěř chodí nepravidelně a za tmy. Trvalo snad 2 týdny než se konečně ozval telefon v němž mi starý hospodář sdělil, že v lese už je klid a ke krmelišti chodí pár srnců a srna se srnčaty. A ti srnci už mají pěkně nasazeno! Vaškovi se podařilo v týdnu nafotit luxusní snímky srnčího v revíru na jednom z […]

Již v týdnu padla domluva s Vaškem, že by bylo na čase zajet na další návštěvu na Podlesí k Tondovi. Konečně napadla trocha sněhu a srnčí parta, kterou Tonda opatruje, jistě bude povolná k focení. A navíc uděláme starému kamarádovi radost svou návštěvou, Tonda totiž miluje návštěvy na své polosamotě pod lesem. Obzvláště, když ta návštěva má jemu blízký vztah ke zvěři a přírodě vůbec. Telefonicky jsem ověřil, zda můžeme dorazit. Jasně že ano, ale…a zase nějaké ALE! Jak už si pomalu zvykám, to slovíčko se plete všude, kam ho nepotřebuji. Tohle ALE spočívalo v tom, že v lese nad […]

Když píšu „Za muflony“, myslím tím doslova. Tedy ne, že jsem za nimi vyrážel a fotil, tedy i když vlastně to taky, ale hlavně to znamená, že jsem byl opravdu ZA nimi. Možná to díky dlouho nepřidanému příspěvku zde vypadá, že se flákám a nikam nechodím, ale opak je pravdou. Pravdou ale také je, že se mi hrubě nedaří. Nevymýšlím nic extra, jen se tak 2x týdně pokouším obstojně najít mufloní partu a hlavně udělat obstojný snímek. Jenže to nějak drhne. Téměř při každém pokusu v terénu sice muflony najdu, ale fotky, které vzniknou patří bezpečně do Windousího koše. Většinou, […]

Tak nám po čase trochu nasněžilo. Včera sněžilo skoro celý den, ovšem sněžení bylo podporováno docela silným větrem a já neměl odvahu vyrazit v tom do lesa. Doufal jsem, že přes noc se vše uklidní, cesty se protáhnou a v revíru bude fajn. A tak se i stalo. Po zasněžené lesní cestě jsem bez konfliktů ale s trochou obav vyjel do kopce ke Kočárovce, tam na sebe nasoukal premiérově zimní pončo od Ježíška a vyrazil na šoulačku. Měl jsem v úmyslu projít a zopakovat nedělní trasu. A tak jako v neděli, ani dnes v úvodní části nebyl ani chlup. Ba […]

Ten nový rok začal poněkud divně. Tedy co se počasí týká. Snad nepamatuju podobný leden. Jasně, teplo, bez sněhu, to už známe. Ale takové divné počasí jako letos? Mlhy, deště, vichry, mrholení. Je jen málo dní, kdy se hodí vyjít ven. No a když už vyjdu, většinou mě potká nějaká prekérka. U krytu na újedi na Lomnické špici zapadne poblíž odvozka na dříví, u dalšího krytu za městem mě vyděsí motorka se čtyřkolkou. Navíc se zdá, že ani v jedné lokalitě to káňaty zrovna neoplývá. Takže ponejvíce vyjdu ven jen tak se psem, oblíhdnout újedi, případně doplnit, ale to většinou […]

Poslední dobou jsou mým jediným motivem k focení mufloni. Ne, že by mi to nějak extra vadilo, ale dlouho se mi nepovedlo dostat před objektiv jinou zvířenu. A tak mě dnes napadlo podívat se na Podlesí ke starému kamarádovi Tondovi. Když jsem mu asi před 2 týdny vezl kalendář, viděl jsem z okna jeho chaloupky, že mu už za světla chodí nějaké srnčí k tradičnímu krmelišti, které Tonda zbudoval už dávno na loučce nad silničkou. Naproti chalupy má totiž les a pod tímto lesem už mnoho let přilepšuje zvěři. Telefonicky jsem ověřil, zda mohu přijet a jestli občas nějaké srnčí […]

Listopad je asi charakterický právě mlhami, pošmournem, vlezlem. Ten letošní je teda podle mě snad vzorem všech listopadů! Mé toulky za muflony jsou do mrtě provázeny právě takovým počasím, ať ráno, v poledne či večer. Jako například setkání nedávno na loukách. Málem jsem díky mlze tlupu muflonů přehlédl, ale také díky mlze jsem se k nim dostal velmi blízko ovšem díky mlze se nedalo téměř ostřit. Přesto jsem zkoušel pár fotek udělat. Dokonce se mi ukázala konečně i jakás takás říjná situace, to když jeden z beranů očichával jednu z kolegyň u intimních partií. Celou dobu jsem marně doufal, že […]

Asi zní ten název podivně, ale tak nějak to dnes to bylo… Jdu širokou lesní magistrálou, vzpomínám jak jsem vloni tady fotil jelena s muflony v pozadí. Sníh, tedy cosi co se mu podobá ve formě tenounké skleněné vrstvičky, křupe pod podrážkama. Je po poledním, slunko má docela sílu ale není nijak vysoko. Jak jinak v půli listopadu. V dáli slyším praskání stromů jak je harvestor nemilosrdně posílá k zemi a uvažui, zda po holoseči mladého smrkového lesa budou ještě mufloni s oblibou pobývat v těchto místech. Zastavuji u vývratu co leží přes cestu a využívám toho k tomu, abych […]

Ta Nouze, to je mé poslední období trvající od jelení říje. Nedaří se mi nafotit vůbec nic. Zvěř potkávám ojediněle, za špatných světelných podmínek, daleko. Jakoby se z revíru vytratilo tři čtvrtiny všeho živého. Až poslední dobou občas spatřím nějakého prchajícího muflona nebo srnčí kus kdesi daleko v polích. Ta Ctnost, to je dnešní dvojí setkání se zvěří, kdy jsem po velmi dlouhé době vytáhl z batohu fotoaparát. To první ranní setkání mě ovšem zaskočilo, foťák z batohu šel pozdě. .. …Procházel jsem v zamlženém šedivém ránu lesík a remízek nad údolím v naději, že spatřím třeba muflony. Nikde ovšem […]

…to je jeden z titulů knihy mého kamaráda Oty Bouzka. Když tuto a a podobné knihu čtu, vždy mám velkou touhu prožít alespoň střípek toho, co lovci jelenů prožívali a prožívají na skromných, leč účelných chatách v jesenických horách. Tento podzim mi to bylo umožněno ! KDYŽ MÁ KAMARÁD KAMARÁDA… Kamarád Venca má kamaráda Rosťu a ten má syna Honzu. A právě Honza nám nabídl, jako sporávce polesí, možnost ubytovat se na 2 noci v jedné z loveckých chat. Vybrali jsme chatu pod Suchým vrchem a ve středu odpoledne se trojka kámošů nastěhovala do malé útulné chatičky. Bylo pravděpodobné, že […]