To, co chybělo v teplotách květnu, vzal na sebe červen. Tedy alespoň přelom půli měsíce je tropický masakr. Navíc jsou nejdelší dny a tudíž i slunko vychází nejdříve z celého roku a zapadá nejpozději. A to byl důvod, proč jsem stále váhal s čekanou u nor. Pokud by tam jezevci byli, vylézají obvykle až po západu slunce a domů bych se dostal kolem desáté v noci. A ráno vstávání kolem čtvrté…no fuj! Takže ani já ani Vašek jsme návštěvu u nor neprovedli. Ale na to máme kamráda Mouku:o) Ten, ač to z nás má nejdál ( a to ne o […]

Tak posledně jsem slíbíl cosi od ledňáčků z potoka. Jojo, to dodržím. Ale nejdřív něco málo z jiného hnízdění, konkrétně strakapoudího. U DVOU NETYPICKÝCH RODINEK Se štěbetavými dutinami se roztrhl začátkem června dosova pytel. Strakapoudi hnízdí snad v každém lesním úseku, zatím jsem objevil cca 15 hnízd. Ale zaujaly mě dvě. Jedno je v hustém listnatém lese ve svahu nad starým včelínem, druhé v malé pasece. Nejprve jsem tedy zavítal nad včelín. Dutina je v tenkém javoru a poměrně nízko, obvzlášť, když se zašiju na horním břehu lesíka. A tak jsme to zkusil, jen tak bez fotostanu, v maskovacím obleku. […]

…zjednodušeně řečeno : od mnohého trochu, od něčeho nic. To NIC patří liščatům a srnčatům, ve která jsem tajně doufal. No nedá se nic dělat, musím být rád za to „od mnohého trochu“. Tak čím začít? Třeba jednou ranní předpracovní šoulačkou ? Jasně, hned po zmínce o mé snaze fotit hnízdící špačky. Ale dutina ve vrbě je vysoko, okolo mokřina, nebylo to dobré. Tak mám aspoň jeden dokument jinak velmi akčních a častých příletů rodičů. Po lese teď lítá mnoho všeho možného, fakt je tam živo, ale já to ráno prahnul po nějaké zvěři. A v jedné z pasek jsem […]

…je za námi. Nenašel jsem liščata, datlí dutinu ani nic podobného. Jediné, co se občas poštěstí, jsou drobní ptáčci, kteří teď oživují lesy, paseky a vůbec krajinu. Třeba budníček nebo střízlík. Ráno se svítáním procházím jeden ze svých oblíbených úseků. Nejprve širokou linkou mezi mlazinami, poté rozvolněným bukovým lesem. Nikde se nic nešustne, ticho, klid. Až na vršku kopce slyším pod sebou zabekat srnce. A bekání se přibližuje, a docela pomalu. A to znamená, že srnec jde volně, žádný úprk. A už ho vidím mezi buky. Směřuje přímo na mě. Sice je v lese ještě pološero ale daří se mi […]

Tak nám utekl první květnový týden a z mého pohledu přinesl poměrně dost zážitků. Začalo to nenápadně. Sešel jsem dolů do paseky, zda se mi nepodaří načapat muflony jako posledně. Jenže bylo po deštích, docela chladno a tak jsem na ně narazil ještě v bukové mlazině. Pohnuli se a přes paseku odcházeli do bučiny a díky nezalistěným stromům bylo vidět, že se vytáčí nahoru k cestě. „Sprint“ 150 m do prudkého svahu se málem vyplatil, ovšem nejsem muflon, tak už jsem jen stihl závěr tlupy na cestě. odpoledne cestou domů z revíru mi neunikla malá skupinka muflonek u silnice. Tak […]

Tak duben je fuč. Je potřeba ho uzavřít i zde. Je fakt, že se cosi za ty dva týdny nasbíralo, i když to vypadlo zpočátku, že nebude o čem mluvit a už vůbec co vkládat. Počasí bylo takové to dubnové, spíš chladnější ale koncem měsíce už i docela slunečné. Mufloni se rozdělili na jednu větší partu tvořenou muflonkami s mladými a několika mladšími berany v čele se Šaškem, a na další zbytek, který je někde ztracený. Šaškova parta totiž celkem často okupuje spodní úsek s loukami, proto je viditelnější. Ostatní muflony nepotkávám. Samosebou byla tahle skupina asi 30 kusů mou […]

Pamatuji si občasné výkyvy počasí v dubnu, ovšem to co bylo tento týden asi ne. Pondělí začalo ještě docela jarně. Když se v brzkém odpoledni objevila na loukách parta muflonů s mladými u slaného ostrůvku, znemožnil mi slušné snímky teplem se vlnící vzduch. Během odpoledne se zatáhlo a dost ochladilo. K večeru neodolám zoufalým pohledům Ketyny a rozhoduji se pro opravdu krátkou vycházku k mufloním loukám. Jen vylezeme kopec k loukám, počkáme deset dvacet minut zda se cosi neukáže a půjdeme zpět. Je dost nesvětlo a fakt vlezlá zima. Stojím v mezi, ani nevytahuji foťák z batohu a sleduji čas […]

Původně jsem nechtěl vložit příspěvek, dokud se mi nepodaří opravdu něco slušného nafotit. Ale jelikož se mi nahromadilo pár dokumentačních fotek, rozhodl jsem se pustit to ven. A to hlavně proto, abych to řekněme „vyčistil“ a zlomil svou momentální nemohoucnost. Takže: Pokusy znova se potkat s kulíškem vyšly na prázdno, prostě není. Důvody neznám, nevím, netuším. Každopádně to byl poslední objekt, který se mi fotograficky docela povedl. Od té doby pusto prázdno. Na muflony jsem byl odkázan jen na okrajové lokality dokud neskončí jejich lov posledního března. jenže pak přišlo počasí, které s jarem moc nekoresponduje a tudíž v ledovém […]

TAK NEJPRVE TY NESNÁZE… Tak se tak toulám různými místy v revíru i mimo něj, a sakryš, nějak se nedaří. Těšil jsem se, že si užiju s muflony, kteří pravidelně v březnu vytahují na horní louky. Minule se trochu zadařilo ale nic extra. Další pokus byl ale ještě zoufalejší. Vše se dařilo, z dálky jsem obeznal tlupu na zadních dílech, odhadl kam půjdou a kde asi zatáhnou, přemístil se lesem a už stačilo jen počkat. A opravdu se tlupa stočila k mlazině, jenže…ano, zase nějaké jenže. Najednou se šlo nějak moc rychle a já nestíhal. Najednou byla tlupa se Šaškem […]

Oteplilo se, sníh zmizel a já tím pádem ukončil snahy u újedi. Bylo na čase vydat se po stopách zvěře. První pokus o šoulačku moc nevyšel, ráno bylo zmrzlo a v linkách se vytvořil led. Proto se mi nepodařilo došoulat v jedné lesní cestě blíž k partě muflonů včas. Takže po čase mám jednu neostrou fotku muflonky, která ještě přecházela volným klusem, ostatní už sprintem. A jeden dokument krkavčího páru, který sledoval mě při mém sledování muflonů. Nicméně mě to nabudilo k dalším pochůzkám, tentokrát byly na řadě horní louky. Bylo slunné ráno, kolem nuly ale na louce nic. Zkusím […]