…je za námi. Nenašel jsem liščata, datlí dutinu ani nic podobného. Jediné, co se občas poštěstí, jsou drobní ptáčci, kteří teď oživují lesy, paseky a vůbec krajinu. Třeba budníček nebo střízlík. Ráno se svítáním procházím jeden ze svých oblíbených úseků. Nejprve širokou linkou mezi mlazinami, poté rozvolněným bukovým lesem. Nikde se nic nešustne, ticho, klid. Až na vršku kopce slyším pod sebou zabekat srnce. A bekání se přibližuje, a docela pomalu. A to znamená, že srnec jde volně, žádný úprk. A už ho vidím mezi buky. Směřuje přímo na mě. Sice je v lese ještě pološero ale daří se mi […]

Tak nám utekl první květnový týden a z mého pohledu přinesl poměrně dost zážitků. Začalo to nenápadně. Sešel jsem dolů do paseky, zda se mi nepodaří načapat muflony jako posledně. Jenže bylo po deštích, docela chladno a tak jsem na ně narazil ještě v bukové mlazině. Pohnuli se a přes paseku odcházeli do bučiny a díky nezalistěným stromům bylo vidět, že se vytáčí nahoru k cestě. „Sprint“ 150 m do prudkého svahu se málem vyplatil, ovšem nejsem muflon, tak už jsem jen stihl závěr tlupy na cestě. odpoledne cestou domů z revíru mi neunikla malá skupinka muflonek u silnice. Tak […]

Tak duben je fuč. Je potřeba ho uzavřít i zde. Je fakt, že se cosi za ty dva týdny nasbíralo, i když to vypadlo zpočátku, že nebude o čem mluvit a už vůbec co vkládat. Počasí bylo takové to dubnové, spíš chladnější ale koncem měsíce už i docela slunečné. Mufloni se rozdělili na jednu větší partu tvořenou muflonkami s mladými a několika mladšími berany v čele se Šaškem, a na další zbytek, který je někde ztracený. Šaškova parta totiž celkem často okupuje spodní úsek s loukami, proto je viditelnější. Ostatní muflony nepotkávám. Samosebou byla tahle skupina asi 30 kusů mou […]

Pamatuji si občasné výkyvy počasí v dubnu, ovšem to co bylo tento týden asi ne. Pondělí začalo ještě docela jarně. Když se v brzkém odpoledni objevila na loukách parta muflonů s mladými u slaného ostrůvku, znemožnil mi slušné snímky teplem se vlnící vzduch. Během odpoledne se zatáhlo a dost ochladilo. K večeru neodolám zoufalým pohledům Ketyny a rozhoduji se pro opravdu krátkou vycházku k mufloním loukám. Jen vylezeme kopec k loukám, počkáme deset dvacet minut zda se cosi neukáže a půjdeme zpět. Je dost nesvětlo a fakt vlezlá zima. Stojím v mezi, ani nevytahuji foťák z batohu a sleduji čas […]

Původně jsem nechtěl vložit příspěvek, dokud se mi nepodaří opravdu něco slušného nafotit. Ale jelikož se mi nahromadilo pár dokumentačních fotek, rozhodl jsem se pustit to ven. A to hlavně proto, abych to řekněme „vyčistil“ a zlomil svou momentální nemohoucnost. Takže: Pokusy znova se potkat s kulíškem vyšly na prázdno, prostě není. Důvody neznám, nevím, netuším. Každopádně to byl poslední objekt, který se mi fotograficky docela povedl. Od té doby pusto prázdno. Na muflony jsem byl odkázan jen na okrajové lokality dokud neskončí jejich lov posledního března. jenže pak přišlo počasí, které s jarem moc nekoresponduje a tudíž v ledovém […]

TAK NEJPRVE TY NESNÁZE… Tak se tak toulám různými místy v revíru i mimo něj, a sakryš, nějak se nedaří. Těšil jsem se, že si užiju s muflony, kteří pravidelně v březnu vytahují na horní louky. Minule se trochu zadařilo ale nic extra. Další pokus byl ale ještě zoufalejší. Vše se dařilo, z dálky jsem obeznal tlupu na zadních dílech, odhadl kam půjdou a kde asi zatáhnou, přemístil se lesem a už stačilo jen počkat. A opravdu se tlupa stočila k mlazině, jenže…ano, zase nějaké jenže. Najednou se šlo nějak moc rychle a já nestíhal. Najednou byla tlupa se Šaškem […]

Oteplilo se, sníh zmizel a já tím pádem ukončil snahy u újedi. Bylo na čase vydat se po stopách zvěře. První pokus o šoulačku moc nevyšel, ráno bylo zmrzlo a v linkách se vytvořil led. Proto se mi nepodařilo došoulat v jedné lesní cestě blíž k partě muflonů včas. Takže po čase mám jednu neostrou fotku muflonky, která ještě přecházela volným klusem, ostatní už sprintem. A jeden dokument krkavčího páru, který sledoval mě při mém sledování muflonů. Nicméně mě to nabudilo k dalším pochůzkám, tentokrát byly na řadě horní louky. Bylo slunné ráno, kolem nuly ale na louce nic. Zkusím […]

PO DLOUHÉ DOBĚ DO REVÍRU Ve středu se mi tedy opět podařilo načapat jestřába a to byl dobrý signál, protože ve čtvrtek vyrazil do krytu Honza. Ale co já s volným odpolednem? Sníh pomalu odtává, naštěstí jen zvolna, ještě je ho relativně dost. Podívám se s Ketynou, zda je šance dostat se někam nahoru do revíru. Kolem 14. hod míjím Moukovo zaparkované auto pod lesem a riskuji výjezd do kopce. Naštěstí do jde bez komplikací po uježděném měkkém sněhu. Podnikáme poměrně dlouhou procházku přes kopec, narážíme na samotnou muflonku. Jenže ta se zastaví v místě, kde ji kryje mladý bouček. […]

V pondělí přijel zkusit cosi nafotit a zažít Honza Mouka, na mě padl volný den. Sluníčko svítilo jako den před tím a Honza nafotil pěknou sérii kání ( doporučuji mrknout na jeho web ), bohužel jestřába se nedočkal. Já v úterý nedočkavě spěchám do krytu, ovšem už cestou vím, že to bude boj. I když ve městě prokukovalo slunko, tady 8 km na jih je mlhavo, větrno, hnusavo. V tomhle dlouho nevydržím a i světlo bude proti mně. A taky že jo. Káňata sice spolupracovala, obvyklý počet čtyř, možná víc, nedá se to rozeznat. Každopádně dva fakty – oblíbená světlá […]

Vyjasnilo se, noční mráz zase klesal k -20 a já byl zvědav, zda to bude na újedi stále fungovat. Po poledni příjemná zimní nálada, slunce, teplota -2 a hlavně bezvětří. Sedám v 13:33, první návštěvník dorazí v 14:09. A je to můj známý, nebo spíš známá – jestřábice. Zjišťuji svou chybu, návnadu jsem pohodil do stínu. Jestřáb se „napase“ ale jen krátce, vydrží cca 2 minuty. Ale i za tu dobu stihne zhltat dost masa. Je oproti káním o poznání žravější. Odlétá, nevím proč. Za chvilku sedí káně. Ale ani nezobne a mizí. A další káně to samé. Něco se […]