Tak je tu listopad a je třeba uzavřít říjen. A bude to uzávěrka velmi rychlá. Shrnuto sečteno, v druhé půli měsíce to nešlo. I přes většinou fakt pěkné počasí zvěř nespolupracovala. Asi jsem to měl udělat jako Vašek, sundat dlouhé a chodit s krátkým, krajinářským sklem. Měl bych pak aspoň co vystavit, tak jako to má na svých stránkách on. Ale já takový objektiv vlastně ani nemám :o)) Takže chodím s teleobjektivem, chodím, doufám, střídám lokality. Prach a bída to je. Vysokou nevídám vůbec, jednou jedinkrát se mi povedlo potkat fotitelně srnčí zvěř. Muflony potkávám častěji ale většinou jen v […]

Je podzim, docela typický, chladný i slunečný, deštivý i mrazivý. Nenaháním daňky, jak by se slušelo v tento čas, vlastně nic konkrétního nenaháním. Jen se courám po revíru a hledám cokoliv. Občas zajdu na jelení cestu, většinou zbytečně, ale táhne mě to i do jiných míst. Bylo 11.10. když ráno ještě ( nebo spíš po čase ) zatroubil jelen. Dvakrát a dost. To mě docela nastartovalo navíc když jsem zřetelně U kulíška slyšel zalámání v olšině. Ale nic. Nikde se nic neukázalo. Až po nějaké době opět cosi slyším. Je to v pasece, nevidím tam skrz kolečko olší. Je to […]

POKUSY V NOVÝCH PASEKÁCH Po zážitku z jelení cesty samozřejmě mé pokusy pokračovaly. V sobotu jsem oblíbenou lokalitu vynechal a měl v úmyslu omrknout paseky kousek vedle. Abych nerušil okolí, kde o víkendu mohl být i případný lovec, nechal jsem za tmy auto na rozcestí a dál pokračoval pěšky po lesní asfaltce pod zmíněné paseky. A jak si to tak kráčím, poslouchám u toho krásné troubení jelena kdesi z rozlehlých pasek mezi lesní asfaltkou a hlavní silnicí. A k tomu, aby těch zvukových vjemů bylo dost, i houkání kulíška! Jenže v pasece pode mnou láme těžký kus a jelen po […]

Ano, ten název není nikterak nadsazený. Skoro by se dalo říct, že od konce srpna do teď bylo mé fotolovení jedno velké zoufalství. Před koncem prázdnin se jako tradičně vrátili mufloni. Byli jednou viděni na loukách ale mé snahy o jejich ulovení byly marné. Na loukách se zase neobjevovali, v lese byli opatrní, většinou neviditelní. Až jednou, když bylo po nočním dešti, viděl jsem ráno tlupu nad silnicí. Zkusil jsem, nepovedlo se, tedy ne tak jak bych si přál. A oprava se nekonala, zase byli k nenalezení. Ale to už postupem času mé snahy mířily jinam. K jelení zvěři. Nechtěl […]

Tu středu ráno se mi nic moc nepovedlo. Jediný mladý srneček v pasece na mě koukal už dávno, než jsem si jej všiml já. A ani další, leč krátká pochůzka lesními linkami, nepřinesla v tom mokrém lehce zamženém ránu pražádné ovoce. V podvečer mě Ketyna probodává typickými pohledy, které mě mají nasměrovat k nějaké akci. Dlouho odolávám, nijak se mi nikam nechce, nakonec se obleču, k velké radosti jezevčice, a ještě při nastartování si nejsem jistý, kam že to vlastně pojedeme. Nakonec vítězí rudenské louky a strniště po žních. Je to kousek, procházka taky nenáročná, tak akorát na unavení malého […]

Srnčí říje odezněla a já se vrátil na lesní cesty a paseky v naději, že konečně les ožil s ochlazením. No popravdě trochu ano ale stále nic moc. Zpočátku tedy nic, bral jsem za vděk i motivy bez zvířátek. Až po delší době se cosi podařilo, bohužel to bylo vše tak trochu ( nebo hodně) s typickými prekérkami. Srnce v pasece ( konečně ) jsem našoulal v zataženém mrholném ránu. A den pokračoval. Dopoledne mě napadlo podívat se na bukový vrch a při cestě oklikou zpět se mi podařilo v pasece zvednout dva jeleny. Samosebou jsem nic nestihl, jen si […]

Takže. Začátek letošní srnčí říje jsem trochu podcenil. Vlastně ani ne, ale má myšlenka zpočátku byla taková, že nebudu nahánět zvěř po loukách ale zkusím to v lese, tedy spíše v pasekách. Jenže ouha! Fakt nelžu, ale za celou dobu, tedy od konce července do včil se mi nepodařilo v lesním prostředí srnčí nafotit, ba co víc, já ho téměř neviděl! A ještě hůř, nejen srnčí ale žádnou zvěř. Odhadem za deset ranních šoulaček v různých místech revíru ani ťuk, jednou se mi krátce ukázala laň a jednou, ovšem za šílené tmy při mrholení laně dvě s kolouchem. Jinak nic […]

Vezmu to velmi stručně, dnes to nebude opravdu žádné slohové cvičení na pět stran, už i proto, že červenec za moc nestál.: Sice se cosi nasbíralo za celý měsíc, ale v poměru „cena/výkon“ nic moc. I když , jak koukám do archivu, ty července byly takové i dříve. Toulal jsem se po lesních cestách, pasekách, občas kouknul k řece či na louku. U vody se ukázal skorec, mladý, letošák. V lese na Jelení cestě to v červenci vůbec nefunguje. Z asi deseti pokusů se mi jednou ukázala prasata,přecházející cestu. Stihl jsem jen tak tak pár cvaků. A jednou laň s […]

Konečně se u nás začalo s kosením luk. Letos opravdu hodně pozdě, ale to zase tak nevadí. Alespoň mají srnčata větší šanci přežít. Jedno ráno, při návratu z lesní obchůzky vedla má cesta k autu přes kousek takové pokosené louky. A jak to občas bývá, po ranním dešti na osluněnou louku vyšla lovit liška. Podařilo se mi dostat se za jeden z balíků a i liška byla na dobrý „dostřel“, jenže přišla chyba. Zalehl jsem a to jsem neměl dělat. Liška se mi „utopila“ za horizontem a navíc se mi zdálo, že se vlní i teplý vlhký vzduch nad loukou. […]

Tak nějak nenápadně se překulil 20. červen a ono je tu léto. A co s ním? Vypadá to, že mě přepadla letní únava, nejsem schopen se vzbudit ráno včas a vůbec se nabudit do nějaké akce. Na Jelení cestě jsem pokoušel štěstí hned první letní ráno, ale nic krom srny ( zase bez srnčete) se nepovedlo. U řeky mi opět mladý konipas dopřál nějaké povyražení, občas se zastavil i dospělý. Ten mi předvedl svůj klasický způsob lovu hmyzu – rychlé starty z kamene do vzduchu, kde chytá obratně drobný hmyz. A zastavil se i mladý skorec. Jedno odpoledne patřilo i […]