…tak kde jsme to skončili minule? Jo, musím dolů. Traverzovitě sestupuji úbočím a stále doufám, že se objeví nějaký kamzík. Marně. Už klopýtám po vrstevnicovém chodníku a stále nic. Pode mnou je smrčina, kterou jsem před třemi lety poprvé prošel a byl z ní nadšen. Navíc se mi tam dvakrát tehdy podařilo narazit na samotářského kamzíka. Zkouším to i dnes, ale je to marné. Nikde se nic nehne, jen někde kousek se rozječela motorová pila. Raději uhýbám, abych náhodou nevlezl nějakým dřevařům, či nedejbože revírníkovi, do náruče. Ale zdá se naštěstí, že pila se ozývá až za údolím. Scházím na […]

KAMZIČÍ VEČER Tak nějak se mi do hlavy vedrala myšlenka, že bych mohl vyrazit v tom parném létě ochladit se do hor. A stalo se. Pojal jsem to jako malou dovolenou a ve středu odpoledne vyrazil na dvě noci na jednu z turistických chat. Už při výjezdu bylo jasné, že plán s ochlazením nevyjde. I tady pod Pradědem bylo skoro 30! A tak jsem se ubytoval, dal jednu nelevnou ale proklatě dobrou Plzeň a vyrazil po 19 hod do mých oblíbených míst nad údolí. Stezka vede krásným pralesem, mám ta místa rád. Dá se tu potkat vysoká i kamzík. A […]

Léto graduje, teploty lezou tam, kam je většinou nechceme, tedy k magické třicítce. Teplo je i v noci a ráno a to snad vyhovuje jen dotěrnému hmyzu. V lese se stále nic moc neděje, jedno setkání se srncem je vše, ovšem potěšilo, to přiznám. Když se nedá do lesa luk, beru za vděk potokem a močálem. U ledňáčkú občas posedím, jednou za hodinu se tam ukáže nějaký junior, staré nevídám. Na močále je ale živo. Sedávají tam volavky, po vodě jezdí slípky zelenonohé, možná nějaká potápka vzadu u skály a hlavně množství mladých kačen. I ledňáček sedne občas na suchý […]

Nahromadilo se mi pár fotek, tak to sem šoupnu. Ale nechce se mi moc vypisovat, takže jen stručně ( tentokrát ale fakt;o) Takže : zvěř nepotkávám, pouze jednou se mi poštěstilo, že z mlaziny vyhnal supící srnec srnu do bukového lesa. Stále chodím k lednáčkům ale krom letošní omladiny nic. Byl jsem i u jezevců, vylezl jeden skoro za tmy, srnec u balíku byl vedlejšák z této čekané. No a to je v podstatě vše. U potoka U nory v pastvinách A nějaké vedlejšáky. Slípka s mladými z močálu, kde nejde fotit od země kvůli pásu nízkého rákosí asi 5 […]

Tentokrát velmi stručně. V podstatě se mi nic nedaří. Kulíšci opustili hnízdní lokalitu, takže jakási má jistota, že aspoň něco bude k vidění je fuč. Ještě jedna skorojistota by měla být v podobě ledňáčků. Chodím tam poměrně často ale nijak se extra nedaří. Jediné snímky se podaří, když jednou za čas navštíví okolí hnízdiště už skoro dospělí mladí, ale to je fakt jen občas. Ti totiž nejsou tak opatrní a dokonce mi dovolí i otočení foťáku o 180 stupňů. Někdy. Dospěláci, řekl bych, budou co chvíli krmit novou generaci. Ale ti mi prostě nesednou. Přiletí v tichosti a najednou je […]

…a to se vším všudy, tedy i s počasím. Zprvu se drželo předchozího, ale s přibývajícími dny se stupňovalo teplo až se dostavily i tropické dny. I noci byly velmi teplé. Během pár dní vlhko z terénu zmizelo a až dnešní přívalové deště ho tu a tam vrátily. Ne všude, protože přeháňky i s kroupami byly přísně lokální. Např. v jedné části revíru dnes zapršelo tak vydatně, že se zvedly okamžitě hladiny lesních potůčků, ovšem o kilometr dál, v jiné části, jen lehce zalilo. I v lese to podle toho vypadá se zvěří. Už několik rán se mi nepodařilo spatřit […]

Jaro se chýlí k předání žezla létu a je tu souhrn mých pokusů dalšího červnového týdne. Předně něco do archivu, tedy počasí : převážně slunečno, ne horko, četné přeháňky, zkrátka tak jak to má být. Dokonce i občasná ranní mlha z vlhoksti se objevila. A zrovna v tomhle mlhavém ránu se mi snad poprvé v lesním prostředí ukázal dlask. Ale jak říkám, mlha hustá tak, že… A tak rána bývala často velmi mokrá. Ale to nic neubíralo na jejich kouzle, možná i naopak. Příroda žije v tomto období naplno, je to poznat i sluchem. Těch zpěváčků co je všude kolem. […]

Začátek měsíce pokračoval v duchu konce toho minulého. Zkoušení u nory, hledání zvěře v revíru, kontorly strakapoudích hnízdišť a samozřejmě hlídání hnízdění kulíšků. U liščí nory to přestalo fungovat, mé sezení vychází na prázdno. I když při tom předposledním to zase nebylo tak bez zážitku. Sedím tak asi půlhodinku a všimnu si nějakých zvuků v trávě naproti v prudkém svahu rokle. Zprvu to přisuzuji kosákům či drozdům. Ale po pár minutách opět šustění a dokonce vidím cosi chlupatého jak se mihne v trávě. Lišče? A zase je klid, nevidím nic. Jen o kus dál ze svahu schází srna a prodírá […]

A ten můj oblíbený měsíc je v čudu. Takže ho uzavřu jakousi velmi stručnou rekapitulací : O liščatech jsem psal minule, další pokusy vyšly naprázdno, nevím proč. Datlí dutinu vysoko v buku jsem průběžně sledoval a zdálo se, že tam letos datlíci nejsou. Ale před pár dny koukám, hele, jsou tam! Dva dny nebyla možnost se k buku podívat, třetí den, když už jsem se konečně rozhodl posedět ve fotostanu, byli mladí už fuč. Tak dál. Při jednom marném čekání poblíž nory v remízku v polích se mi přišel ukázat alespoň srnec. Na jelení cestu zajdu vždy alespoň dvě rána […]

Tentokrát to nebude o cílených akcích ale opravdu takové cik-cak z různých míst, kam se občas podívám. A tedy převážně z mého revíru. Hlídám kulíška, hlídám jednu dutinu strakapouda, u nory jsem byl také, ovšem bez úspěchu. Také návštěva datlí lokality byla zbytečná, letos tam nehnízdí. Takže nejčastěji podnikám ranní šoulačky v okolí jelení cesty nebo v její blízkosti. Ale málokdy se podaří cosi tam přistihnout. Třeba prasata, která jsem tam vloni v květnu potkával často, se letos v okolí nepohybují. Ale občas, když se zadaří, narazím na vysokou nebo muflony. Tu a tam se objeví srnec, vysokou potkávám i […]