Začalo léto…

...a to se vším všudy, tedy i s počasím. Zprvu se drželo předchozího, ale s přibývajícími dny se stupňovalo teplo až se dostavily i tropické dny. I noci byly velmi teplé. Během pár dní vlhko z terénu zmizelo a až dnešní přívalové deště ho tu a tam vrátily. Ne všude, protože přeháňky i s kroupami byly přísně lokální. Např. v jedné části revíru dnes zapršelo tak vydatně, že se zvedly okamžitě hladiny lesních potůčků, ovšem o kilometr dál, v jiné části, jen lehce zalilo.

I v lese to podle toho vypadá se zvěří. Už několik rán se mi nepodařilo spatřit zvěř. Poslední setkání se datuje na první letní dny, kdy bylo ještě podnebí vlhčí a rána chladnější a mokrá.Potom už nic.



Na dalších šoulačkách po ránu už se mi před objektiv dostávalo už jen nějaké to ptactvo, jedno ráno dokonce všichni zástupci omladiny šplhavců. Datel, strakapoud i žluna.



Abych nezapomněl, jednou jsem zahlédl i kunu, ovšem ta mě na 50 metrů díky větru odhalila a bylo po focení.



K létu patří voda. Ne že bych se chodil koupat, to není má oblíbená činnost, ale zajít k potoku mi nevadí. Kolem ledňáččího hnízdiště se docela cosi děje, jen ti ledňáčci málo spolupracují. Ale z čekaných si odnáším setkání i se skorcem, volavkou, či rodinkou divokých kachen.



Nějaký ten večer jsem obětoval i chřástalům. Před nějakým týdnem jsem objel a obešel mnoho z dřívějška známých lokalit ale marně. A teď, když kolem deváté ráno přejíždím z revíru do revíru po staré silničce nahoru loukami, slyším i v autě hned tři. Nebylo zbytí , večer to zkusím. Rozvykládal jsem tři na levé rozlehlé louce, ovšem nikde poblíž jejich teritorií nebyla žádná polní cesta či alespoň vyjeté koleje ve vysoké trávě. A tak jsem si jeden pás trávy ušlapal poblíž chřástajícího modela. Ovšem nepodařilo se mi ho do ušlapané trávy vylákat, jen jsem jednou mohl sledovat jeho hlavičku mezi stébly a pak otočka a ticho.



Takže nahoru ke druhému, stejný scénář, tedy ušlapávání trávy a výsledek nulový, jen kymácející se stébla jak odchází. A tak zase zpět k prvnímu, který se opět ozývá. Nic. Třetí chraptí hodně dole, tam se mi nechce. Vzdávám to, vycházím na silničku a v tom se ozve čtvrtý hned kousek za příkopem. Tak jo, zkusím ještě tebe...



Vyšel, zachřástal, otočil se a zmizel v džungli trav. Tak aspoň že tak, uf.



KULÍŠČÍ ZÁVĚR

Jak známo, od března se věnuji kulíškům. Zprvu jen tak na fotku po navábení, když jsem náhodou zjistil lokalitu, poté přišlo i šmírování, neboť se mi podařilo, opět náhodně, objevit hnízdní dutinu v jasanu. Viděl jsem toho dost, od páření přes hnízdění ( tedy tam toho vidět moc není, ale občas vykoukla mamina z otvoru). Našel jsem pod jasanem skořápky, vídal pak samici s přebranou kořistí od samečka. Za ty tři měsíce jsem si s nimi užil. Už doknce vykukovala občas z otvoru hlavička malého kulíška! Chyběla už jen třešnička na dortu. Vidět mladé po vylétnutí. Má představa, že je najdu sedět poblíž jasanu vedle sebe byla ovšem naivní. To se mi bohužel nesplnilo, vylétli zrovna v den, kdy já byl mimo okres. Bohužel smutnou tečkou za celým tímto pro mě úžasným obdobím byl nález jednoho mláděte, které bylo v těžké krizi a další den už na stejném místě leželo jen bezvládné tuhnoucí tělíčko. Je mi z toho trochu smutno, ale řekl bych, že je snad sparvedlivé, že příroda nechá padnout i nějakého toho malého predátora. Vždyť kolik na druhou stranu padlo ptáčat drobných pěvců na krmení kulíščí rodiny. Trošku se mi ulevilo, když jsem dnes konečně po dlouhém pátrání zahlédl vysoko v korunách olší další dva snad zdravé sourozence. Takže ta výjimečná kulíščí mise je pro letošek ukončena. Bude mi chybět...



Samička čekající na potravu nebo odpočívající ( to už s mladými nebydlela)



Mládě vykukující z hnízda ( vypadá to, že byli tři, to uhynulé bylo nejmenší)



Sameček s přinesenou kořistí



A nakonec dokument jednoho mladého v koruně olše( proč musí být tak vysoko??)

  1. Díky pánové a dámo! S kulíškem jsem si fakt užil a jsem za to moc rád, však víte;o)

    Martin
    Červenec 12, 2022
  2. Jasně, jako vždy 🙂 – pestré, mnoho druhů, v krásných pózách. Fakt ti to tam žije.
    Pro mě nej v této sérii je kuna a kulich s úlovky!
    Už se zas těším na další várku 🙂

    Mouka
    Červenec 3, 2022
  3. Martine ahoj.
    Máš opět skvělé fotky i se zážitky! Letošní rok by jsi mohl nazvat kulíščím rokem. Suprově jsi zdokumentoval jedno hnízdění kulíšků, fakt parádní – gratuluji!!!
    S pozdravem Václav.

    Václav
    Červen 30, 2022
  4. Tak to ti skvěle začalo léto. Sovičky je mi moc líto, snad jsem to neměla číst, ale je to příroda. Fotky všeho možného máš parádní. Nedá se nic topovat, protože top je vše. Krásné dny, krásné zážitky a fotky. Jen tak dál , ať se celé léto daří :o)

    Květa
    Červen 30, 2022

Napište komentář