Slunečno ale větrno a bezvětří s mlhami - to jsou zatím dvě tváře letošního listopadu. Tu první tvář jsem se pokoušel využít k nalezení muflonů, příliš se nepovedlo. A tak opět beru za vděk králíčky.



Také podnikám výlet na Sklaní potok ( pozdě, listí již bylo všechno na zemi ), no a také k nějakým pokusům o fotky lesa se dostanu. Ale to zkouším i v té mlhové tváři. Skalní potok a lesní fotky jen tak dokumentačně, holt nejsem krajinář a ani nedisponuji tím správným vybavením. Přesto to sem šoupnu;o)



Zvěř pomalu začínám potkávat, tedy převážně muflony, je čas jejich říje. Ale žádné říjné scény nepozoruji, neboť je vídám vždy již v podstatě odhalen. Zkrátka nedaří se mi potkat je v klidu, aby o mně nevěděli. Zjistil jsem, že ty, které potkávám je Šaškova parta. Jednou je potkám nahoře v houštinách, podruhé dole nad loukami. A tu a tam potkám osamocené berany či malou skupinku cca šesti kusů. Jedno ráno bylo docela frekventované. Nejprve jsem zradil skupinku právě těch šesti v pasece Na vyhlídce. Jeden beran byl zvědavý, tak mě nechal pár fotek udělat. Za hodinu se mi ukázal další beran o notný kus dál v mém oblíbeném smrkovém stojáku (posledním, který máme v revíru). A cestou zpět kolem mlaziny na mě mručela velká bachyně, jistá si svou nedotknutelností za větvemi smrčinky.



Taky jsem jednou skočil po čase k řece. Konipasové už jsou v tahu ale radost mi udělali tři skorci, kteří se naháněli nad řekou.



V jiné části pracovního revíru se mi do hledáčku dostali malí divočáci, kteří se v pošmourném ránu zdrželi v šáší mezi lesní cestou a houštinou.



No a pak už jen a jen mufloni. A stále se mi nedaří narazit na ně tak, aby o mě nevěděli a věnovali se sobě a ne mně a Ketyně. Nejprve to byla opět Šaškova parta. Měl jsem tentokrát přehled a zjistil, že jeho tlupa čítá 16 kousků, z toho jen Šašek a jeden beran jsou dospělí kluci, zbytek holky a dorostenci.



Tohle focení bylo sice krátké ale užil jsem si to. A pak jsem začal počítat. Když Šaškova tlupa čítá 16 kousků, skupinka z vyhlídky 6, chybí mi do inventury nějakých 30 muflonů. A hlavně chybí ti velcí berani. Ale konečně včera se po dlouhé době ukázalo mnoho černých siluet na louce u silnice. Ale než jsem tam z vrchu lesem došel, přesazovali již lesní cestu pod oplocenkou. Možná i proto, že mě zdržel mladý jelínek v pasece pode mnou. V mlze mi přišlo, že je to kus vývratu, kterých je tam plno.

Na louce jsem chytil již jen jeden pár, který odcházel k lomu. A tak jsem to zkusil obchodit po okolních pasekách a linkách, zda na sebe nenarazíme. Byla to dřina ale nakonec cosi vyšlo...



No a dnes mi opět celá banda zdrhla "bez rány". Až o kus dál mi chvilku zapózoval mezi buky osamocený beran.