To, že jsem si letos kulíšků užil je patrné z mých předchozích příspěvků. Nicméně se do nich nevešlo dalších pár fotek, které je mi líto nezveřejnit. Takže tady ještě jeden nášup;o)

I když jsem si myslel, že kulíškovu lokalitu už nechám na pokoji, že stejně už po poslední zkušenosti tolik „neberou“, nedalo mi to. A tak v pátek v podvečer zase zkouším štěstí. Je to v rámci odpolední vycházky s holkama ( psica a paní domácí ). Sníh drží, další připadává, docela fouká. V okolí se nic neozývá a tak tomu zkouším pomoct. Trvá to dlouho, než se ozve kulíšek. Trvá to dlouho i než ho najdu. Pořizuji pár fotek, obyčejných. Nejde s ním hnout, sedí pořád na stejném místě a tak to brzy vzdávám. Jakousi fotku s dokumentem padájícího sněhu […]

Jaké že to druhé kolo? No v podstatě tematicky je tento příspěvek velmi podobný tomu předešlému. Čili : srnci v poli za městem a kulíšek kdesi v lese. Takže po obeznání kulíščí lokality a prvních úlovcích tohoto srdnatého dravečka nebyla jiná možnost, než se tam vypravit znova. Tentokrát večer a s kamarádem Vaškem. Po hodně dlouhé době jsme se mohli setkat a navíc si užít fotografování. A já si navíc mohl užít tolik známé Vencovy emoce;o) Jak se dařilo má Vašek pěkně popsáno na svém webu a tak já jen přidám pár fotek z této akce. Asi za dva dny […]

Jaro je prý tady, ovšem počasí je stejné ať to byl konec zimy či začátek jara. A i v revíru žádný rozdíl. Zvěř je stále neviditelná. Za dva týdny, co chodím denně do revíru za prací, byla všechna brzká vstávání zcela zbytečná. nemám vyfoceno zhola nic. A co hůř, nic, krom občasného zahlédnutí srnčího ani nevídám. Vysoká, prasata, mufloni, lišky, vše se jakoby kamsi vypařilo. Ono taky docela nepřispívá to, že každé ráno vycházím do zmrzlých křupajících lesních linek.Za celé dva týdny tomu zatím jinak nebylo. A tak není divu, že i ta srnčí prchá na sto honů. Abych provětral […]

Takže jak to teď mám? No popravdě nic moc. Počasí na prd, v lese klid, pusto. U újedi už jsem to zabalil dávno. Občas tam zajedu nakrmit sýkorky, jinak nic. V revíru na podvečerní šoulačce jsem byl asi třikrát, dvakrát na jelení cestě. Tam se alespoň pohybuje nějaké srnčí, nic jiného jsem tam neviděl. A taky teď častěji zajdu na pole jen asi dva kiláky nad sídlištěm. To bylo tak : Minulou sobotu jsem měl za úkol sehnat dárek pro malého synovce. Za městem už leta letoucí máme velkou prodejnu hraček. Zajel jsem tedy cosi vybrat a nebyl bych to […]

Na přelomu ledna a února se opět ukázalo kousek zimního času. Dlouho netknutá návnada na újedi byla najednou pryč, na fotopasti nic. Nezbylo, než se vypravit na pár čekaných a taky zkusit něco udělat s tou prokletou fotopastí. Nanosil jsme tedy nějakou tu dobrotu a zasedl. Ale ničeho než sojek a a strakapouda jsme se nedočkal. Nastražil jsem tedy znova fotopast a světe div se, ono to zase začíná fungovat! Na kartě však jen dvě káňata, nějaké sojky, jinak nic. Ale i to mě dodalo mírný optimismus. Nějaké to káně by mohlo klapnout. Jestřáb je bohužel již dlouho nedostupný, asi […]

No jo, je to tak. Vloni v tuto dobu jsem se bavil na újedi s káňaty a jestřábem, letos nic. Je zkrátka asi „jiná zima“. Káňata vůbec nejsou vidět, a to ani na polích u silnice. K návnadě lítá jedno jediné, ovšem jen občas a jen na chvilku. Jestřáb se už 3 týdny neukázal. Takže díky fotopasti, které ovšem moc nevěřím, netrčím v krytu jako vloni téměř denně, ale jen občas. Během těch pár pokusů mi jen jednou sedlo to zmiňované káně, ovšem nedalo mi šanci. Tu mi dává jen strakapoud a sýkorky. Nedávno sice kdosi celou újeď rozebral, dokonce […]

Tak už to pomalu začíná. Tedy spíš rychleji. S prvním sněhem počaly mé tradiční lovy u újedi. Kryt jako vloni, místo jako vloni i předloni. A začátek také stejný. Pár marných čekaných , kdy se jednou ukázala sojka. Fotopast sice prozrazovala návštěvníky, tedy káňata, ale frekvence nijak velká. Ale s tím se počítá. No a konečně se na fotopasti objevil i jestřáb. To mě trochu popohnalo. Ale stále se nic nedařilo, sojky už jsem odmítal a doufal v dravce. K mé radosti si letos oproti loňsku našel cestu k újedi strakapoud a tak mi zpestřuje čekání. Ale i ten se […]

Tak nějak podzimní nevlídno přešlo koncem listopadu do krásné zimy. Nebývá to obvyklé a docela to zaskočilo. Ještě v půli listopadu jsem propadal depresím z pošmourna, šediva, zkrátka z doby temna. Ani lovecky se nedařilo, ale to už je známá písnička. Naštěstí aspoň závan úspěchu v podobě daněly se dostavil. To bylo tak: jdu takhle ráno na obchůzku v šedivu širokou linkou , která je udržována díky plynovodu, který tam vede. A najednou z lesa vystoupí zvěř. Hned nemám jasno co to přede mnou stojí ale brzy mi dochází, že je to daněla. Kouká směrem ke mně a já mám, […]

Slunečno ale větrno a bezvětří s mlhami – to jsou zatím dvě tváře letošního listopadu. Tu první tvář jsem se pokoušel využít k nalezení muflonů, příliš se nepovedlo. A tak opět beru za vděk králíčky. Také podnikám výlet na Sklaní potok ( pozdě, listí již bylo všechno na zemi ), no a také k nějakým pokusům o fotky lesa se dostanu. Ale to zkouším i v té mlhové tváři. Skalní potok a lesní fotky jen tak dokumentačně, holt nejsem krajinář a ani nedisponuji tím správným vybavením. Přesto to sem šoupnu;o) Zvěř pomalu začínám potkávat, tedy převážně muflony, je čas jejich […]