Léto graduje, teploty lezou tam, kam je většinou nechceme, tedy k magické třicítce. Teplo je i v noci a ráno a to snad vyhovuje jen dotěrnému hmyzu. V lese se stále nic moc neděje, jedno setkání se srncem je vše, ovšem potěšilo, to přiznám. Když se nedá do lesa luk, beru za vděk potokem a močálem. U ledňáčkú občas posedím, jednou za hodinu se tam ukáže nějaký junior, staré nevídám. Na močále je ale živo. Sedávají tam volavky, po vodě jezdí slípky zelenonohé, možná nějaká potápka vzadu u skály a hlavně množství mladých kačen. I ledňáček sedne občas na suchý […]
Read the full post