A tím myslím, že jsem prožil JEN DVĚ situace v celém období jelení říje, které stojí za zaznamenání. Připomínám, že od poloviny září do současnosti intenzivně chodím, bez ohledu na počasí, do revíru každé ráno a skoro každý večer. A opravdu až na ty dva večery to byla marnost nad marnost, jakoby zvěř vyhynula. A to nejen vysoká, ale veškerá. Přitom houbaři už se stáhli, takže na ně to svalovat moc nemohu. V revíru okolo Jelení cesty byl klid, ani žádné lesnické práce se tam neorganizovaly, na rozdíl od Vaškova revíru, kde se těžilo na všech jeho oblíbených lovištích. Přesto […]

Ani s postupem datumu dál do září se mé zoufalství neměnilo. Ranní pochůzky se absolutně míjely účinkem, jediným úlovkem byla srna z Jelení cesty.Přitom počasí bývalo docela standardní, i když tedy hodně teplé. Bylo třeba zintenzivnit snahy a tak mé kroky do revírů vedly stále častěji i večer. Na tyhle večerní akce jsem si předsevzal, že budu chodit na čekanou do jedné paseky a doufat. Jen tu a tam ji vyměním za jiné místo. Je to paseka, ve které se mi minule podařilo nafotit laň, co šla s kolouchem od oplocenek a já doufal, že jednou s ní přijde třeba […]

Jak to tak bývá, srnčí říje skončila a nastalo opět období hledání čehokoliv. A opět ve skrze marné. Horka vystřídaly deště, těžké zataženo, a až v září se trochu počasí ustálilo. A tak se cárám tu a tam, marně hledám a jsem rád, když jednou za mnoho rán cosi potkám. A když už se povede setkání, je klasicky prekérka. Prase otočené, srnec v šeru a navíc ukrytý apod. Jako velké štěstí mi přišlo setkání se srnou na lesní cestě za jakéhosi přijatelného světla. Srnče před tím jesště bylo bez něj. Jednoho srnce jsem mohl fotit jen díky tomu, že jsem […]

Jako obvykle jsem doufal začátkem srpna v nějakou lesní srnčí říji. To se ale opět nějak nekonalo. Zkrátka zvěř nebyla akční, v revírech se nedělo nic, co by naznačovalo, že srnci jsou v říji. A tak další týden přišly na řadu luční říjiště. Jako obvykle jsem se počal vypravovat do luk nad přehradou, kolem „sloupů“. Poprvé jsem to zkusil v pondělí odpoledne… PROPRŠENÝ VEČÍREK Když jsem vyjížděl v pondělí v podvečer s jasným cílem posedět u jedné z mezí pod olšinou, rozpršelo se. Nevadí, to bude přeháňka. Pršelo ale stále i po příjezdu k loukám. Sedím v autě a přemýšlím, […]

Já vím, já vím. Každoročně hořekuju v tomto letním období na bídu a nouzi ve snaze o fotolovení. Když se dívám zpětně na webu, je to každý rok ale opravdu slabší a slabší. Vloni mě jakž takž zachránila výprava do hor, ta se ovšem letos nekonala a asi jen tak konat nebude. Důvod je jednoduchý – je to už příliš drahé. Výjezd k Ovčárně stojí letos již 800 !!!Kč ( před pár lety to byly dvě stovky a to jen v případě, že mě někdo u závory při odjezdu inkasoval, což se stalo snad jen jednou). Nyní jsou všude kamery […]

Tak nějak by se daly očekávat žně pro fotografa živých tvorů v přírodě v tomto období. U mě to však nějak neplatí. Jasně, někdo řekne : však toho máš dost nafoceného. Jenže za období dvou a půl týdne, kdy jsem denně někde venku to zase taková hitparáda není. A jsou období, kdy třeba týden nezavadím o zvěř. Jojo, třeba mezi 17. a 26. červnem jsem v revírech necvakl nic. Ale vůbec nic! Kdybych nezašel ráno v neděli k ledňáčkům, neměl bych za tohle období ani fotku. Ale začneme před tím 17. červnem. Nejprve byla povinná návštěva u ledňáčků. Tam mi […]

První červnová dekáda byla tak trochu jako na houpačce. Jedno ráno potkám tři srnce. A pak nic a zase nic. A pak parádní ráno. Hned na úvod to tedy byli srnci v pasekách. Pravidelně už teď víkendová rána trávím u potoka. Tedy jen tak mezi snídaní a obědem, dvě hodinky max. Stále se ukazuje jen sameček. Začátkem měsíce stále nosil rybky do nory. Sám. Patrně samička sedí na další snůšce a on dokrmuje sólo. A jde mu to velmi obstojně, dokonce i malé štičky umí nalovit.Ale zpočátku dělal velké caviky, byl jsem rád za fotku z dálky. Tahle nouzovka ze […]

Tohle je jedna část z mých revírů, tady kdesi v jednom malém kousku lesa se mi již druhý rok po sobě poštěstilo najít a sledovat hnízdění malinké, leč srdnaté sovičky. Po náhodném nálezu kulíšků je jasné, že počala má téměř denní sledovačka. letošní lokalita je něco přes kilometr jinde než ta loňská ale zajímavé je, že je vlastně v ose, tedy u stejné cesty.Vloni hnízdili kulíšci v jasanu, letos ve smrku. Obě dutiny jsou po strakapoudech. A velmi zajímavé je i to, že letošní hnízdění probíhalo o témeř přesně měsíc dříve a mělo i lehce jiný průběh. Hned druhý den […]

A mohu konečně i prohlásit, že se toho nasbíralo docela dost. Jasně, nějakou kulíškárnu jsme asi čekali, taky že něco je. Ale to je asi na samostatnou kapitolu. I když předem říkám, že tak povedené fotky jako z prvního setkání už nemám. Ale mám pár jiných a s nimi i nějaké zážitky, a co hlavně – pořádný zmatek v hlavě:o) Jelikož minule to bylo jen o ptácích, tentokrát přidávám mix z konce května. Konečně se mi totiž podařilo vidět a dokonce občas vyfotit nějakou zvěř. Jako první to bylo setkání s divočáky. Ovšem tady úspěch nepřišel. Velká černá bachyně šla […]

Od focení liščat se mi nepodařilo potkat fotitelně zvěř. Celý týden bylo sice bídné počasí ale to nemělo vliv. Zkrátka se nedařilo. A tak, klasicky, jsem si absťák léčil třeba na králíčcích. Stále mám touhu vyfotit „ohniváka“, který je méně hojný než „obecňák“ a daleko hůř se fotí. Obývá totiž vrchní patro lesa a dolů slétá nerad. Přesto se mi podařilo jednoho přesvědčit, ale stále mi chybí moment, kdy má krásně ohnivou čupřinu na hlavě, když je rozčilený. Ale aspoň ho konečně mám trochu blíž. jeden pokus u potoka s ledňáčky taky moc efekt nepřinesl, viděl jsem, nestihl jsem. Tak […]