Je podzim, docela typický, chladný i slunečný, deštivý i mrazivý. Nenaháním daňky, jak by se slušelo v tento čas, vlastně nic konkrétního nenaháním. Jen se courám po revíru a hledám cokoliv. Občas zajdu na jelení cestu, většinou zbytečně, ale táhne mě to i do jiných míst.

Bylo 11.10. když ráno ještě ( nebo spíš po čase ) zatroubil jelen. Dvakrát a dost. To mě docela nastartovalo navíc když jsem zřetelně U kulíška slyšel zalámání v olšině. Ale nic. Nikde se nic neukázalo. Až po nějaké době opět cosi slyším. Je to v pasece, nevidím tam skrz kolečko olší. Je to k zoufání, ten zvuk táhnoucí zvěře vysokou trávou i občasné prasknutí větviček je tak slyšet, ale vidět není nic! Až se zvuk začne vzdalovat, mezi ojedinělými kmeny vidím paroží. Daleko. A než se mi podaří dostat ho do hledáčku, je ještě dál. A pak už není vůbec.



Hm, tak škoda. Čekám v kraji jelení cesty další půlhodinu, když si všimnu táhnoucího kusu vysoké vlevo ve žlutém moři trav v pasece. A míří k olším. Tam většinou chodí zvěř, když přesazuje cestu. Rychle se posunu o dvě desítky metrů výš, vmáčknu se do krajní olšinky a čekám. A je to tady! Z mlází vystupuje laň. Dovolí mi pár snímků při červeném světle. Volně přechází cestu, nad ní přesazuje další kus, ani nevím co to bylo. Tak nakonec jsme spokojen s dnešním ránem...



Kolem poledne mě práce přivádí pod asfaltku, do pasek, kde občas bývají mufloni. Beru proto raději foťák s sebou. A opravdu tam byli. Ale tak nějak bez ladu a skladu, chaoticky a hlavně mezi námi byla opět a zase ta přerostlá tráva.



Šaška jsem viděl po čase, tak je to dobré.

No a co tam máme dál? Třeba setkání s jelením špičákem v pasece při zamračeném ránu, kdy jsem musel použít ISO 8000. ...



... jindy večer laň s kolouchem, ovšem, a jak jinak, tráva tráva tráva...



Taky tři kousky daňčí zvěře v sousedním revíru, ovšem opět nestíhačka. A ještě ...málem mi dnes jelen skočil na hlavu, tak jeden cvak v sebeobraně:o)



No a to je vše, přátelé...