Velikonoce bez mrskutu, bez návštěv známých a rodiny, taková byla realita letošních svátků jara ( alespoň pro mě, pohana, to je o jaru a ne o někom ). Ale naštěstí ven do přírody se může! A tak jsme šel. Šel jsem do revíru hledat muflony, marně. Šel jsem do lesa fotit střízlíky, k vodě skorce. To jakžtakž klaplo, i když skorci mě trápí. Měli již krmit ale zatím jen sameček posedává stále okolo hnízda a zdá se čeká. Je to dlouho, nelíbí se mi to. Uvidíme. Při focení skorce se mi do cesty připletla i samička strnada rákosního. Nevím, jak na mnoze je to u nás běžný druh, mě potěšila.



Navštívil jsem taky po delší době lokalitu nad rybníkem za městem. Tam se mi podařilo jeden večer nafotit srnu v pasece. Díky Ketyně. Ta šuchotala v pasece a srna byla velmi zvědavá, co to tam šustí. Mě vůbec nevnímala, i když jsem se nijak nekryl a fotil jen z dřepu na lesní cestě.



Ještě předtím jsem zkoušel na políčku fotit srnady a večer jsem prošvihl lišku, která se z ničeho nic zjevila na horizontu kopce na louce, škoda.

Další vycházka do této lokality nepřinesla žádný úlovek v podobě zvěře, ale po letech se mi do hledáčku dostaly ropuchy. Jejich "říje" je v plném proudu a nejen v rybníčku ale i v pasekách a na polňčce jich je několik desítek. Projet tam auto, je to hotový masakr.



V pondělí odopoledne přišla změna počasí. Zatáhlo se, výrazně ochladilo a konečně i trochu zapršelo. I přesto jsme s Ketynou vyrazili nad rybník, ale byla to spíš kondiční pochůzka s jediným dokumentačním snímkem srn. A je po Velikonocích. Snad jste si je i Vy užili ke spokojenosti, jako já;o).