A mohu konečně i prohlásit, že se toho nasbíralo docela dost. Jasně, nějakou kulíškárnu jsme asi čekali, taky že něco je. Ale to je asi na samostatnou kapitolu. I když předem říkám, že tak povedené fotky jako z prvního setkání už nemám. Ale mám pár jiných a s nimi i nějaké zážitky, a co hlavně - pořádný zmatek v hlavě:o) Jelikož minule to bylo jen o ptácích, tentokrát přidávám mix z konce května. Konečně se mi totiž podařilo vidět a dokonce občas vyfotit nějakou zvěř. Jako první to bylo setkání s divočáky. Ovšem tady úspěch nepřišel. Velká černá bachyně šla mistrně v zarostlé olšině tak, že nebylo možno vyfotit ji, pokud by mi nestačil její černý hřbet. Jen jeden lončák povyšel trochu do prostoru, ale taky nic na dobrou fotku.



A pak přišla série srnců ze dvou po sobě jdoucích rán. Všechno v lesních, tedy pasečních biotopech.



I jedno smolné ráno z Jelení cesty mám. Divočáci mručeli v mokřině v mladých olších a já marně čekal, že se ukáží. Otočil se vítr. A jak tak čekám, vidím cosi rezavého v cestě. Liška. Jde ke mně. Chystám se, zakleknu, pořizuji pár dokumentů z dálky a už už vidím, jak vychází na hrbek, kde ji skvěle uvidím. No nevyšla, stočila to do paseky. A o pár stovek metrů dál úpně stejný průběh s kunou. Takže nula.



A aby byl mix, tak něco i o ptactvu. Strakapoudi hnízdí, to víme. Já vím o čtyřech dutinách, u dvou z nich jsme se zastavil. Krátce, mladí ještě nevystrkují hlavičky z otvoru, tak jen tak na průzkumné fotky. A u toho občas sedne i něco jiného v okolí.



Po týdnech mě jednou ráno zlákaly i mufloní louky. A kupodivu, mufloni na nich byli. Ovšem daleko a v tetelícím se vzduchu. tak jen pár dokumentů i se srncem, který se 70ti členné tlupy docela vylekal.



Víkendové dopoledne jsem trávil u ledňáčků. Krmí ale jsou opatrní a rychlí. Naštěstí se něco povedlo.



A zatím poslední radosti jsem prožil na Jelení cestě ( konečně!), bylo to supr ráno po dlouhé době.



Tak to byl můj konec května. Kulíšky dám příště, už jsou vylítlí, takže tam už nepůjdu a třeba bude víc času na "agendu";o)