No zkouším to, ne že ne…

Mohlo by se zdát, že jsem třeba hodil foťák do žita. Ale není to tak, mám ho doma;o) Ne, vážně. Párkrát jsem zkusil večerní šoulačku, jednou jsem vyrazil i ráno. A z toho všeho mám velké NIC. Takže se nikam nějak nehrnu, čekám většinou na počasí, kdy bude třeba jednou nefoukat ostrý vítr a tak. Když už se nedařilo v revíru nic potkat, vzpoměl jsem si na loňský březen. A tak jeden podvečer s Ketynou jdeme k poli nad městem. A fakt, jsou tam dva "domácí" srnci. Dají se celkem v pohodě fotit, drží si pár minut jen jakousi únikovou vzdálenost, což mi na 600 většinou stačí. Za 15 min. mám hotovo. Jsme oba od bahna až za ušiskama ale to nevadí. Škoda jen, že byla obloha potažená dekou.



Na různých webech či sítích se začínají objevovat fotky kulíšků. No tak to jdu také zkusit na své úspěšné loňské místo. První pokus večer nic, druhý pokus ráno stejný. V sobotu večer s panimámou a psíkem už z dálky slyšíme houkání sovičky. Chvíli mi trvá ji najít. Sedí na špičce suchého smrku v prolámané husté mlazině. A furt jen sedí a píská. Nikam se mi nedaří ji přemístit, prostě nespolupracuje.



Nevadí, však ty se časem do toho dostaneš, říkám si a opouštím kulíška s tím, že ráno se tu potkáme zase. Nepotkali. Ani příští ráno, ani příští večer, zkrátka se ztratil. Uvidíme za pár dní. Zkusil jsem i jiné lokality, kde jsem se nimi kdysi setkal, také marné. A tak jsem si zaskočil ráno popravit náladu na pole, bylo slunečno.



Tentokrát mi pózoval jen jeden ze dvojice, druhého jsem zradil při návratu přes remízek u silničky.

A dnes ráno jsem vyrazil na poslední možnou kulíškovskou lokalitu, tedy na jelení cestu. Kulíšek nepřiletěl, naštěstí na prázdno jsem nevyšel, i když fotit v pasece s vývraty bylo složité...



No a ještě jeden zážiteček. Dnes večer cestou od marného poslechu kulíška najednou za zatáčkou lesní asfaltky sedí u příkopy liška. Zastavím, koukáme na ni s manželkou a ona v klidu sedí. Tak vytáhnu foťák, stočím auto abych viděl z bočního okna a zkouším fotit. Ale liška se zvedá apomalu kráčí od nás.Jedu pomalu za ní, opět vidím jak zastavuje u příkopy a soustředěně kouká do ní. Dokonce si i lehá. Zkouším nemožné, tedy vystoupit a jít k ní, zalehnout a fotit. Liška mě téměř ignoruje na cca 15m a odskočí až tehdy, když nešetrně zapacknu o klacky ve svahu pod cestou. Vrátím se k autu, sednu, nastartuju a liška si to čáruje naproti nám! Pak vystoupá do svahu lesa, obejde naše auto a za zády zase sejde na cestu a odchází. Tak nevím, zda je tohle WL fotografie, ale zážitek teda zajímavý.

  1. Díky přátelé, že jste se zastavili. Jsou to zatím jen takové občasné náhody, ale to je vlastně většinou tak;o) Kulíšci na mě zatím kašlou, tož uvidíme jak to bude dál.

    Martin
    Březen 17, 2023
  2. Mě z tebe picne :-).
    Měsíc nic a pak takové supr úlovky! Srnčí parádní a liška NESKUTEĆNÁ!

    Mouka
    Březen 16, 2023
  3. Martine ahoj.
    No, tak ti řeknu, je se nač koukat a i co číst. Všechno se mi líbí a moc dobře vím, jaké to je, když se plazíš za srnčím, myslel jsem, že tě to už přešlo 🙂 ale vyplatilo se – pěkné. Mufloni, tak to je skvělá záležitost snad pokaždé! Liška – jedním slovem super, hlavně ta sedící!!!
    Gratuluji !! S pozdravem Václav.

    Václav
    Březen 16, 2023
  4. Ahoj Martine, včera jsem napsala k únorovému příspěvku a dnes je tu další. Opět super fotky i povídání. Liška nemá chybu a fotka sedící lišky je luxusní. Klukům za městem to také sekne a vůbec nevadí, že ta obloha byla ocelová. A kluci od mufíků taky fajn. Tak se těším na sovičku. Hodně štěstí při lovu,
    dobré světlo a krásné jaro

    Květa
    Březen 16, 2023

Napište komentář