Na konci března

Poslední březnový týden si s námi zahrával. Nejprve mrazivé dny se severním ledovým větrem ( ne oceánem ), pak přechod do krásného, jasného a teplého jara, které zase po víkendu vystřídal ledovec. Pokusy o ranní šoulačky v lese, tedy spíš v pasekách a zbytcích porostu, vyzněly vždy na prázdno. Lokality se od podzimu dost změnily, otevřely se, je spousta zmulčovaných pasek a navíc i poměrně rušná lesnická činnost. Dvě party těžařů, jeden harvestorový uzel, dvě party uklízející klest a zalesňující paseky. Do toho lakatoš na shrnování klestí a traktor s rotačkou co mulčuje paseky. A kromě těžařů všichni dělají od rána do večera. Takže klid v revíru taky moc není. Nejvíc mě štve, že se ztratili kulíšci z loňské lokality. Přes zimu se vykácelo v místě jejich výskytu co se dalo, vzrostlých smrků zůstala doslova hrstka. Je tedy pravděpodobné, že padly doupné stromy a sovička tam nemá kde hnízdit. Velká škoda. A tak mi zbývá jen to, co občas vyleze na louky. No a to jsou hlavně mufloni. Velká tlupa se nějak roztrhala, patrně díky přípravě na kladení, takže potkávám tu a tam menší skupinky. Jenže se nějak nedaří. Občas se k fotce dostanu, ale vždy to končí poměrně rychlým prozrazením.



Velmi často na loukách pozoruji i lišku, a to v různých denních dobách. Ráno, někdy večer a občas i v poledne. Ale je vždy mazaně v centru enklávy a trefit její trasu při odchodu je jak vyhrát v loterii.



Co mi ovšem chybí na mých loukách, to je srnčí. Nezbývá, než se zajet podívat do "Vaškova revíru" v Lágrech. No jo, srnčí tam je, pochází po pastvině tam a zpět. Tamhle dva srnci, tu srna se srnčaty ( loňskými samosebou ), támhle další tři kousky. Ale jak se k nim dostat v téměř otevřeném terénu? Zkusím tedy krajem lesíku obejít spodní louku, dostanu se kousek pod roh lesa s posedem a odtud už jen mohu čekat, zda se něco bude dít a některý kus přijde blíž. Nakonec z toho něco je, srnec v lýčí trpí nějakým zraněním předního běhu ( což se odráží i na kvalitě srsti ), srnky jsou v dobré kondici. Mám cosi nafoceno, ovšem všechno s obzorem v pozadí a drátem ohradníku v popředí;o)...



No a ještě jednou mufloni, opět mě vymákli dřív, než jsem chtěl...

  1. Kluci ahoj a díky. Jaro se rozjíždí tak si to užijte!

    Martin
    Duben 6, 2020
  2. Martine ahoj.
    Zase gratulace. I přes ty prékérky s našim lesním hospodařením se ti daří, parádní fotky . Kulíška a jeho lokality je veliká škoda!!! Liška je mazaná, mohla by se tam ale později objevit liščata. S muflonama jsi stále v kontaktu a srnčí z „mého“ revíru máš skvělé také. Ten srnec má možná nateklou i čelist … V lese těžba a na loukách ohradníky, za čas už nebude nikde klid.
    Tak zase brzo na viděnou 🙂

    Václav
    Duben 5, 2020
  3. Paráda! Srnčí jsi stihnul ještě v lýčí . No a s těmi dráty na pastvinách nic asi nenaděláš. Škoda kulíška . Ztráta hnízdních prostorů je pro tyhle ptáčky pohroma a nenávratný proces.
    Jo a zapomněl jsem. Fotky jsou pěkný 🙂

    Zdravím z Vysočiny.

    Jirka
    Duben 2, 2020

Napište komentář