Tak nějak mi došlo, ani nevím proč a jak, že letos v únoru tomu bylo 10 let, co jsem poslechl vývoj a vyměnil kinofilm za digitál. Tak možná by se slušelo napsat pár vět k tomuto zásadnímu kroku.
Do začátku roku 2008 jsem během své éry vystřídal několik kinofilmových přístrojů a jeden foťák i na střední formát. Začalo to kompakty, víceméně dětskými, jako Smena apod. První zrcadlovkou byl Zenit E ( dones mám v paměti uloženu vůni jeho koženého pouzdra ), následovaly další modely sovětského Zenita včetně oblíbené fotopušky. Pak přišly na řadu Prakticy typu B, Pentagon Six a jako poslední kinofilmovou zrcadlovkou byla Minolta 505. Tu jsem nehodlal opouštět ani v době, kdy už téměř všichni známí fotili na digizrcadlovky. Jako obvykle a ve všem, byl jsem zase jeden z posledních. Pro informaci uvedu, že to bylo zhruba v době, kdy např.Canon měl na trhu 40D u profi a 400D u amatérských přístrojů.

Proč a jak přišla změna nakonec i u mě?
Jednoznačně k tomu, že jsem se konečně dokopal ke koupi DSLR dopomohl můj švagr, manžel mé sestry, Boďa. Přijeli tenkrát z Prahy na svátky do Bruntálu. A jak jsme si tak povídali co v lese a Bohouš zjistil, že chodím na čekané k újedi a krmítku, nabídl mi k zapůjčení svého Canona 400D se Sigmou 70-300. Nepohrdl jsem a 1.ledna 2008 tak poprvé vyrazil na lov s digitálem. A byl jsem poplapen do té digisítě hned během pár okamžiků. Na pařez přistál strakapoud a tak vznikla má úplně historicky první fotka pořízená jinak, než na celuloid.
Za krátko se ještě ukázala parukářka a já měl za to odpoledne 2 úlovky na kartě.
A co více, hned jsem si úspěch mohl prohlédnout na disleji a večer "vyvolat" v počítači! A zadarmo! Neskutečný pocit. Žádné dny čekání jak to vlastně dopadne, utraceno plno stokorun a výsledek nejistý a jen na fotce 9x13cm. Od té doby už nebylo jiné cesty, než té, že digitál musím koupit. Jelikož jsem do té doby používal Minoltu na níž byl nasazem Tamron 200-400, nebyla jiná varianta, než se poohlédnout právě po této značce, abych nemusel měnit i objektiv. V té době byly na trhu dva modely od značky Minolta, ale ty už byly "za zenitem" a společnost ukončila výrobu fotoaparátů. Své know how Minolta prodala firmě Sony a ta v této době nabízela dva modely. Amatérskou Alfu 100 a profi Alfu 700. Rozdíl mezi nimi byl více než 10 tis.korun a pro mě bylo podstatné mít cokoliv za co nejméně. V únoru tak doputovala domů má první vlastní digizrcadlovka Sony A100. Vlastnil jsem ji asi rok a půl, než mi do ní napršelo a zkolabovala. Vůbec nevím, který snímek byl první z tohoto foťáku, ale jistě jeden ze snímků na lesním krmítku.

SONY DSC

SONY DSC

SONY DSC

SONY DSC

SONY DSC

SONY DSC

SONY DSC

SONY DSC