Poslední dobou to mám nějak monotónní. Chodím po revíru, hledám a doufám v setkání s divočáky, vysokou, srnčí nebo třeba liškou či zajíci. Ale potkávám jen a jen muflony. Tak třeba jedno ráno... Zavádím těžaře ráno do porostu, který sousedí s loukama. Už předem vím, že batoh s foťákem vezmu na záda, pro jistotu. S chlapama jsme domluveni během pár minut, tak než se pustí do práce a rozječí se pila a rozbublá traktor, spěchám krajem mlaziny k louce. Nic neočekávám ale jsou tam. Na horizontu louky, cca 200 m od lesa je roztroušeno několik muflonek a mladých beranů. Jednou napočítám 13, po chvilce 11, tak jak se ztrácí za horizontem a zase se objevují. Je to parta mého známého Šaška.



Usedám za mladé břízky a doufám, že se tlupa pohne k lesu. Ale doufám asi málo, je stále na stejném místě plus minus 50m. Na slunku se jim zjevně líbí a vůbec je neobtěžuje vzdálené ječení pily a tůrování traktoru. Dokonce se některé kusy povalují a labužnicky si drbou hřbety. Naráz se něco děje. Muflonky jistí dolů pod horizont. A už vím. Za hranou se počínají objevovat další hřbety a i rohaté palice. Banda chlapů přichází ke skupině, hlavní důvod je asi vonící holka, kterou kolektivně sledují v čele s nejstarším beranem. Trochu se flémuje, starý muflon obtěžuje muflonku, ostatní zaléhají. Tak to může být hodně na dlouho!

Chvíli to vypadá, že postupně všichni zatahují podél meze do lesa ale za pár minut se opět vracejí. A furt je to daleko. V hlavě mám myšlenku, že bych mohl zkusit obchvat mlazinou. Zkouším, daří se, ovšem jen na chvíli. Nějaký kus mě asi postřehl, všichni se srocují a po mufloním způsobu klušou k lesu, tam se vytočí, běží zpět kolem mně a znova otočka do lesa. Magoři to jsou!



... k večeru jdu jen tak vyvětrat Ketynu na spodní louky. Ani nevytahuji foťák, když najednou u lesa zahlédnu dva kusy. Muflonka s mladým beránkem. A tak místo běhání po lese, musí Ketyna sedět a klepat se zimou na louce...



...jiné odpoledne už ze silnice vidím, že celá banda se přestěhovala z horních luk na spodní. Jasně, ochladilo se, zasněžilo a tady dole se narozdíl od horních luk, se sníh neudržel. Volím obvyklou taktiku, vyjedu lesem nad louky a zkusím se k muflonům dostat lesní linkou zhora. Skoro se to daří, jenže mufloni jsou již na odchodu. Stihnu jen pár snímků mladíka. Zkoušíme s Ketynou ještě šoulačku lesem, potkáváme jednoho mladíka a muflonku v mlazině, toť vše.



Začátkem týdne se k ochlazení přidal i ostrý a ledový severovýchodní vítr. Tohle mufloni nemají rádi, proto jsem na louky ani já nevystrčil větrník. Ale tipnul jsme si dvě místa, kde by se mohli zašívat před větrem a na slunku. A na obou lokalitách byli...



Tak snad jsem někoho příliš neotrávil touto jednostranností úlovků. .