Vypadá to na definitivní konec zimy, i když jarní počasí tedy vypadá trošku jinak. Sníh zmizel ale venku často řádí vítr, déšť, sněhové přeháňky. Prostě slota. K újedi od poslední návštěvy káněte 3. března už nic nelítá, návnady netčené, občas mi krátil dlouhou chvíli alespoň strakapoudí pár.

A tak jsem tuto discilínu odpískal a počal se více toulat revírem. Jenže i tam bída s nouzí. Potkal jsme sice nějaké muflony i vysokou, ale fotograficky to nějak nešlo. Setkání s nerovným osmerákem daleko a ve tmě mě spíš naštvalo než potěšilo.

No a pak přišla ta známá vichřice z neděle na pondělí 11.3. Bez vyjímky všechny mé lovecké trasy jsou dodnes přeptnuty vývraty, šoulání je těžké, v některých úsecích nemožné.

Po dlouhé době se mi jedno ráno po noční sněhové přeháňce před objektiv dostala srna. Sám sebou jsem byl překvapen, jakou mi to udělalo radost.

V polovině měsíce většinou v revíru začínají mufloni zkoušet luční pastvu. A tak i já se občas ochomejtnu kolem oblíbených luk, zatím ovšem potkávám muflony více v lese a v pasekách.

Z jednoho setkání s dospělým muflonem jsem ovšem žádnou radost neměl, ale i to se stává.

No a konečně se mufloni začínají ukazovat i na těch zatím nezelených loukách. Ještěže je v revíru mám, jinak bych si snad ani necvakl. Nic jiného toiž nejsem schopen potkat tak, aby se dalo fotit, i když vím, že třeba jelení zvěře v revíru máme letos víc než obvykle. Jenže tu vidím jen když ji zvednu v houštině.
V neděli večer bylo na jedné louce osm beranů a jedna muflonka. Ta patrně bude asi říjná, protože mladíci se kolem ní točili jak na kolovrátku, včetně flémování. Pro mě však bylo obtížné pořídit jakýkoliv záběr. Jednak bylo dost šero a hlavně se patrně nějak vlnil vzduch po večerním ochlazení oproti prosluněnému odpoledni. Zkrátka jediný snímek není ostrý.

Další ráno na jiné louce táhla početnější tlupa od údolí nahoru k lesu. Podařilo se mi ji lesem nadejít a konečně jsem se dostal k trochu lepšímu focení. Taky jsem bezpečně poznal, že tlupa je ta stejná, kterou jsem včera večer vyrušil na pasece s klestem asi 2 km odtud. Poznám to bezpečně díky nezaměnitelnému mladému muflonovi s velkou rozlohou, kterému důvěrně už třetí rok říkám "šašek".