Po třech týdnech na stejné trase
Ne že bych celé tři týdny nikde nebyl, to né. Ale byly jen takové lehké vycházky, obkouknutí zda náhodou k újedi něco nelítá apod. Jednou jsem potkal muflony v kraji lesa, ovšem tlupa mě v křupajícím ledovém sněhu slyšela na 200 metrů a dva opoždění berani šli fikaně za hromadou klestu.
A jelikož počasí furt nějak blbnulo, dokopal jsem se do revíru až dnes. Scénář byl stejný jako před těmi třemi týdny, kdy se mi poštěstilo se srnou i divočáky. Naprosto totožná trasa v přibližně stejném čase (posunutém o půlhodinu vzhledem k prodlužování dne), čili po druhé odpolední. Téměř stejný byl i výjezd zasněženou asfaltkou, tedy zaťaté zuby. Minule se cosi dělo až v poslední čtvrtině okruhu, dnes již v první polovině. Mezi stromy jsem zahlédl tmavé tělo zvěře. Muflon. Ale daleko. Snažím se kryt stromy posunout se blíž. Sníh tentokrát nekřupe jako minulý týden ale docela slušně vrže. Vrstva čerstvého nehlučného sněhu totiž drží na té minulé ledové krustě. Netrvá dlouho a zjišťuji další tři kusy, dvě muflonky a berana, který teprve vychází z mlaziny do stojáku. Snažím se cosi fotit, moc to nejde. Až jedna muflonka sejde kousek blíž k listnatému zmlazení, je to lepší. Přidává se i druhá a já mohu dokumentovat okusování proutí. Pěkná podívaná. Jenže mého manévrování s foťákem si všiml beran u mlaziny a vzápětí i ten první, který se dostal mezitím do volné paseky. Takže teď jsem zleva i zprava odhalen. Jen muflonky nic netuší. A tak oba berani dochází k holkám, snad aby je varovali, nebo se s nimi poradili. Zjevně totiž netušili, co jsem zač. Vítr jsem měl dobrý a na sobě bílé pončo, takže otientaci měla zvěř ztíženou. Nakonec se všichni sešli u proutí a tuším, že nějaký muflon ještě přibyl. Co ovšem vím jistě je to, že se mi hledáčku najednou objevilo něco, co muflon není. Srnčí? Prd, kolouch si vyšel také z mlaziny! Asi jsem ovšem udělal nějaký trhavější pohyb, jeden z beranů to nevydržel, zasyčel a celá tlupa vířila sníh do mlaziny. Kolouch za nimi chvíli nechápavě koukal, čehož jsem využil a postoupil blíž. A to byla chyba, odběhl i on jen co pohlédl směrem ke mně. Asi bych to zažloutlé pončo měl pořádně vyprat:o) A to bylo vše, nic dalšího jsem již nepotkal. Ale to nevadí, stačilo mi to. No a zde dokumenty z tohoto setkání:
Kluci díky za kuk, Jirko to víš, tím si musíš projít, jinak bychom tě nevzali do klubu:o)
Únor 1, 2019
Jednou asi mi z těch Tvých dokumentů prdne ani nevím co 🙂
Líbí! Jeden fotí v lese zvěř a druhej černý čárky na bílým papíru:)) ale jsem rád, že se takhle do lesa podívám.
Leden 30, 2019
Ahoj, tak ty si nedáš pokoj :-))) hledím a ani nedýchám, fakt parádní !!!
Leden 30, 2019
Teda, zase jen zírám! Máš to super zimní úlovky! A bezva ostré.
Možná se taky přesvědčím a někam vyrazím, ale počasí mě odrazuje.
Leden 29, 2019