Jen tak cosi z venčení
Letošní zima stojí fakt za ...prd. Nikam mě to ani netáhne, navíc k tomu nepomáhá ani zdraví, bolesti zad, nohy, do toho chřipka přešlá v zánět průdušek..no samé prekérky. Tu a tam jsem zašel mrknout ke krytu, občas tam něco pohodil. Ale nic na návnady nelítá, kryt mi věčné vichry pocuchávaly a odhazovaly stranou. Párkrát jsem podnikl krátkou pochůzku nad loukami lesem, nic jsem nepotkal. Jen v loukách občas lovila liška, ale vždy hodně daleko od lesa. Pouze jednou byla trochu blíž, nad krytem, ale i tak stále daleko.
No a včera mě napadlo mrknout na pole za městem, kde vloni i předloni pobývalo nějaké srnčí. A je tam i letos. 4 srnci a jedna srna byli zalehlí v oraništi mezi ozimem a řepkou. Jeden mladý srneček vypadá dost bídně. Moc jsme je nenaháněl, udělal jen pár dokumentů a z bahnité pasti se raději rychle vytratil...
Tak to bylo po dlouhých týdnech konečně jakés protažení závěrky rezivějícího foťáku.
Taky po dlouhé době něco? Nějak to letošní zimu moc nefunguje.
Ale srnčí v lýčí máš a lišku je fajn potkat. Další přibudou!
Se mívej 🙂
Únor 18, 2024