Konec roku a dál je ve znamení téměř nulových možností co se týče vycházek. Přes týden to nejde vůbec, z práce se vracím za tmy, o víkendech je buď škaredě, nebo se nechce, či je něco jiného v plánu. A tak jsem se během listopadu a prosince dostával ven opravdu jen sporadicky. A docela odrazující je fakt, že když už se odhodlám, najdu čas a sílu, stává se můj pokus o focení zvěře pouhou vycházkou do přírody. Z 80 procent neptotkám vůbec nic. Za celý listopad jen se mi jednou z asi pěti pokusů dostala zvěř před objektiv. A to zrovna v mlhavém pošmournu, které vládlo na Jelení cestě.



A z prosince nemám jedinou fotku! To se mi snad ještě nestalo. Na Silvestra jsem poctivě obešel kus revíru kolem Měďáku ale našel jen stopy od lovců, kapky barvy a ve sněhu stopy po tažení kusu.



Trvalejší mrazík z přechodu roku vytvořil na malém lomku již tradiční ledopády a tak občas zajedu mrknout, jak mohutní.



A když už tam jsem, vylezu i na kopec nad louky do lesa, zkusit štěstí s muflony. Až ten poslední, včerejší pokus byl trošku úspěšný, i když fotograficky ani ne. Ale měl jsem upřímnou radost, že jsem muflony fakt po dlouhé době alespoň viděl.