Začátkem prosince napadl sníh. A to docela dost! No a tahle situace mě donutila zapřemýšlet, zda by nemělo smysl obnovit lovy na újedi. To by totiž znamenalo sehnat plachtu na kryt plus vytvořit nějaké podmínky na focení, čili ušlapat nebo lépe posekat vysoké trčící trávy apod. Ono se to nezdá být nic náročného, ale jedno s druhým dá docela zabrat. Začal jsem tím, že jsem před ještě neopravený kryt pohodil zbytky po jakémsi uloveném kusu. Hned druhý den vše bylo fuč a na sněhu mraky stop od lišek. Tak tedy jo, obnovím kryt. Na jaře mi jej totiž někdo rozebral, sebral krycí plachtu a velkou svrchní maskovačku. Za jedno brzké odpoledne bylo hotovo a zbyl ještě čas podívat se nad louky do lesa. Na sněhové pláni za krytem totiž byly poměrně čerstvé odhrabky ve sněhu, jak se tlupa muflonů asi dopoledne dobývala k trávě. A stopy vedly nahoru do mlazin. Jdu tedy za mírného sněžení šikmou lesní linkou, která vede od slaniska u louky k pasece přes mlazinu. A v místě, kde mlaziny přechází ve starý bukový les vidím pohyb mezi stromy. Zakleknu do sněhu a čekám. Postupně přes linku přešlo asi 25 kusů, vesměs muflonky a mladíci, jediný dospělák byl Šašek. Bohužel přecházely kusy šikmo ode mne, takž to nebylo příliš fotitelné. Ale fajn bylo, že o mě neměli tušení a chovali se přirozeně a klidně. Jakmile přešly poslední kusy dolů, chtěl jsem se vytratit bez ztráty kytičky, tedy bez zrazení zvěře. Najednou se ale mufloni objevili zase u linky a vraceli se zpět. Netuším proč, ale vlastně už jsem si u nich zvykl, že se chovají "podivně". Tady tedy pár záběrů :



A pak už přišly na řadu čekané u újedi ( návnadu jsem pro jistotu přivázal;o). Klasicky to začalo sojkami a strakpoudem, káně sedlo až při druhé návštěvě.



Meteorologové slibovali zimu i další dny, to mi pasovalo. Ale už další den se oteplilo a sníh pomalu měkl a odtával. Stihl jsem už jen jednu návštěvu než sníh na újedišti dostal velké nepěkné hnědé trhliny a dnes už jsou tam jen tu a tam hromádky mokrého sněhu. Škoda, vypadalo to, že se tam začíná cosi dít....