Jestliže minulý příspěvek jsem nazval "všehochuť", tak tentokrát v tom budu pokračovat. Mám to teď takové chaotické. Toulám se po lese, občas zajdu na pole, na procházku k rybníčku za městem a tak. Občas se mi před objektiv cosi připlete ale nic cíleného, třeba vysoká či divočáci ne a ne. A tak beru za vděk srnčím, které teď potkávám nejčastěji, ovšem málokdy tak, aby se dalo dobře fotit. Mufloni se poflakují různě v různých lokalitách, těžko je dohonit. Dva berani stáli nečekaně v kraji lesa u paseky, málem jsem je přehlédl. A samozřejmě při hledání úhlu na fotku bez větví mě odhalili a bylo po focení.



Dvojička srnečků v kraji bučiny o kus dál zase popocházela za kmeny a nedala mi moc možností, ale aspoň cosi. Muflonky ve starém bukovém lese mě zase sledovaly už z dálky, jak se prodírám maliním, bezem a břízou zarostlou pasekou.



Dalšího srnce i se srnou se mi podařilo další ráno našoulat v zarostlé a klestem zaneřáděné pasece, strašná prekérka.



No a jak se tak cárám po lese a pasekách, občas si cvaknu i nějaký ten kousek přírody.



Při procházce s holkama za městem se objevilo okolo rybníka množství ropuch, druhý den, když jsem vzal foťák, bylo jich o poznání méně.



Krátká odpolední Velikonoční vycházka s Ketynou do pole za městem taky moc neklapla, srnec byl jen jeden a na místě, odkud mě dobře viděl. Přesto se nechal dojít na jakžtakž fotitelnou vzdálenost.



A zase nám ráno nasněžilo. Zajímalo mě, zda budou reagovat střízlíci v zimním hávu. A docela jo, sníh jim v boji o teritoria zjevně moc nevadí.



No a ještě jedno náhodné setkání s muflonkami a konečně i muflončaty. Bohužel ze špatného místa. Tlupa se pastvila na spodní louce ale v místě, kde se nedalo vyhnout záběrům bez silnice v pozadí. Navíc po rozpuštění sněhového poprašku se začal vlnit vzduch a fotky to dost poznamenalo. Ale rád jsem se pokochal novými přírustky v revíru.



Tak to je zatím vše, uvidíme co dá další období.