Na přelomu ledna a února se opět ukázalo kousek zimního času. Dlouho netknutá návnada na újedi byla najednou pryč, na fotopasti nic. Nezbylo, než se vypravit na pár čekaných a taky zkusit něco udělat s tou prokletou fotopastí. Nanosil jsme tedy nějakou tu dobrotu a zasedl. Ale ničeho než sojek a a strakapouda jsme se nedočkal.



Nastražil jsem tedy znova fotopast a světe div se, ono to zase začíná fungovat! Na kartě však jen dvě káňata, nějaké sojky, jinak nic. Ale i to mě dodalo mírný optimismus. Nějaké to káně by mohlo klapnout. Jestřáb je bohužel již dlouho nedostupný, asi se něco stalo. A tak sedám v mírné sněžení kolem poledne a vlastně je mi jedno co bude či ne, hlavně že jsem venku. Ignoruji sojku i strakapouda, nechce se mi klekat k hledáčku a pak zase vstávat do židle, je to docela fyzicky náročné. Ale najednou je u návnady cosi tmavého a velkého! Tak jupí, konečně káně! Dost chumelí, je obtížné ostřit mám strach, že dravec zmizí jak se zjevil. Ale zbytečně. Tmavé káně sedí a žere víc než půlhodinu. Mezi tím se mění intenzita sněžení ale nemění se akčnost scény. Prostě jen sedící káně. Ale jsem rád i za to po dlouhé době, i když mám v živé paměti loňská představení.



Po půlhodině dravec s nacpaným voletem odlétá a já balím. Další den jdu už dopoledne, ale za dvě hodiny se ukáže jen sojka a strakapoud.



I další den to zkouším dopoledne, pro jistotu beru další kus masa. A dělám dobře. Na újedi není nic.Dokonce zmizela i daňčí deka. Nacházím změť stop od lišek a tu a tam chuchvalec srsti z deky. Tak paráda, to už znám z loňska. Lišky přes noc vše ukradnou a já budu denně zásobovat. Ach jo. Sedím přes dvě hodiny ve slunečném dopoledni, ale scénář je stejný jao včera. Sojky, strakoš. Ale pro zpestření se objevuje ještě jeden návštěvník...



Ta černobílá se fotí velmi zle, navíc straka neustále poskakuje na hraně světla a stínu. Balím v 11 s tím, že to zkusím ještě odpoledne. Doma mi karta z fotopasti prozrazuje velkou aktivitu lišek mezi půl druhou a pátou ranní, také kuna se přiživila. Proto byla újeď zcela zlikvidována.
Po druhé odpolední jsem znova v krytu. Sojka i strakoš na sebe nenechají dlouho čekat.



A o půl čtvrté se k újedi opatrně šourá káně. Pěšky. Je to asi to samo, co předevčírem. Vypadá stejně, zmavé s podkovou na hrudi.I styl hodování odpovídá.



Tentokrát se cpe skoro třičtvrtě hodiny! A potvora má navíc snahu dvoukilový skelet někam odnést. To se jí sice nedaří ale zato se jí povedlo vytáhnout ho z prohlubně na plac a tudíž mi zhatit kompozici:o)

Už ani nefotím, jen nějaký dokument kvůli kroužku na pravém stojáku. Tím padá doměnka o tom, že je to káně jako posledně.

Raději směruji objektiv na odsedací větev v naději, že se tam nažraný pták přemístí k "údržbě. Nestalo se. Odletěl do protější stěny na strom, kde vše potřebné v bezpečné vzdálenosti provedl.



PS - vidím tu divnou barvu sněhu teď zpětně, něco s tím udělám - časem, teď nemám sílu. ( v Zoneru to tak děsně nevypadá )