To, co chybělo v teplotách květnu, vzal na sebe červen. Tedy alespoň přelom půli měsíce je tropický masakr. Navíc jsou nejdelší dny a tudíž i slunko vychází nejdříve z celého roku a zapadá nejpozději. A to byl důvod, proč jsem stále váhal s čekanou u nor. Pokud by tam jezevci byli, vylézají obvykle až po západu slunce a domů bych se dostal kolem desáté v noci. A ráno vstávání kolem čtvrté...no fuj! Takže ani já ani Vašek jsme návštěvu u nor neprovedli. Ale na to máme kamráda Mouku:o) Ten, ač to z nás má nejdál ( a to ne o kousek, ale o 50 km minimálně), zajel a viděl. Jenže to co viděl, nebyli jezevci, ale psíci mývalovití. Takže docela překvápko v jezevčích norách. V pondělí tedy konečně překonávám lenoru a vyrážím. Vašek trpí se zády, tak jdu sám. Ale jak brzy zjišťuji, sám nebudu! V kraji rozbité cesty míjím povědomou Toyotu. Mouka! Tak super, vyrazil zase. A jde nahoru pěšky, zase. Jasně, moje auto je stařičký bezcenný střípek, který používám výhradně k práci či lovu, tedy v terénu. S druhým rodinným autem bych tady po polňačkách taky neřádil. Jedu tedy polňačkou do kopečků a každou chvíli čekám, že Honzu uvidím a naložím ho. Ale nacházím ho až na místě před norami. Aspoň mi může popsat včerejší situaci a ukázat, kam je dobré zasednout....Sedíme dlouho, nudíme se, nikde nic. Až za drahnou chvíli si všimnu pohybu husté trávy v remízku. Upozorním i Honzu a oba teď napjatě čekáme, zda se něco objeví na volném minihrbu hlíny před námi. Trvá to ještě dlouho ale nakonec z buřeně nenápadně vykoukne roztomilá hlavička štěněte.



No a za chvilku už tam byli psíci dva, pak tři pak...šest. Mleli se mezi sebou, pošťuchovali a ne a ne postát. Až po drahné chvíli se občas zklidnili a sledovali nás. To byl jediný moment, kdy se dalo cosi nafotit. Banda raubířů pobíhala okolo až téměř do tmy, museli jsme odejít i když ještě byli venku. Nějaké fotky vznikly, zážitek parádní a já mám galerii obohacenu k dospělým psíkům i o mladé. A oboje díky Moukovi!



Tak co tam máme dál? No jo, mé obvyklé šoulačky po Jelení cestě či poblíž ní. Ta jedna byla i v doprovodu Vaška a jak jinak, téměř nic jsme neviděli. Nebýt srnce v pasece vyšli bychom úplně naprázdno.



Taky jsem mrknul k ledňáčkům, ale to vážně jen na skok, ještě se tam krmilo.



Jindy na řece o kus dál při vysypávání kůrovců jsem si všiml nějakého ptáčka, poskakoval po velkém kameni. Jdu blíž a poznávám mladého konipase a má tam i sourozence. Tak šup pro foťák...



No ale zpět na Jelení cestu...



Zase jsem zaspal! To ty horké únavné dny a špatný spánek. Na Jelení cestu z auta vcházím až před půl šestou. To je hodně pozdě!!! V první psece narážím na srnce. Je to ten, co jsme ho viděli s Vaškem a téměř na stejném místě. Tak aspoň něco.



Jak předpokládám, nic jiného na cestě a kolem nepotkám. Odbočuji tedy na vedleší linku a jdu po práci. Jeden lapač zkontroluji, ke druhému to mám přes kousek lesa a velkou paseku necelý kilák. Tuhle trasu po ránu vždy chodím pro jistotu s foťákem. A dnes je to moc dobře! Vlevo v řídkém smíšeném porostu něco lehce zašustí, lupne a zamručí. No to mě pos...skoro v půl sedmé!



Je mi jasné, že prasata půjdou přes linku. Zkouším pár fotek v porostu, ale pak už se soustředím na cestu. Matka bachyně naštěstí na vteřinku zastavila, selata a macatá lončačka však ne. Nevadí, super adrenalinek to byl.



Dnes se po dvou dnech opět pokouším o štěstí na mé oblíbené cestě. Ale potkávám jen srnu utopenou v mokřadní vysoké trávě.



Pro jistotu se k autu vracím oklikou, i když dnes k lapači nemusím, jdu stejně jako předevčírem. Ale deja-vu se nekoná. Nevadí, to už bych chtěl moc. Odbočuji na další linku vedoucí k asfaltce, Ketyna ťapká třicet kroků přede mnou a najednou v mlazině vpravo nějaký šrumec. Snažím se potichu seběhnout pár metrů níž, protože jasně slyším, že něco jde přímo na mě. A už se to z mlaziny dere přes linku...



Vznikla jen tato jedna fotka, tedy ucházející, celá akce trvala pár vteřin. No a ještě mrknout ke strakapoudímu tátovi, zda ještě mladé krmí. Krmí, ale každou chvíli už junioři opustí rodnou horoudu. Tak paráda, zvládl to sám, tatík šikovný;o)