Po úterním zážitku mi to nedalo,musel jsem do krytu i ve středu. Stručně řečeno, byl to mazec. Během půl hodiny sedělo první káně na místě, další na sebe nenechalo dlouho čekat a tak během hodiny bylo před krytem skvělé představení. Celkem 4 káňata se přetahovala o 3 kousky masa v chumelenici. Potom už jen o dva kousky, protože během jedné vteřiny se snesl jestřáb a jeden kousek doslova ukradl v letu. Pár fotek dávám, myslel jsem, že o tom napíšu více, ale po další, dnešní čekané, musím ten prostor věnovat jí. Takže tady pár fotek ze včera:



A teď k dnešku:

Ráno honem do řeznictví pro velký krůtí korpus. Po včerejší zkušenosti s malými kousky bylo jasné, že pokud se objeví jestřáb, opět si to odnese. po obědě spěchám do bunkru, konečně jednou nesněží. Tedy ne hustě, jen takové poletování vloček. Mráz stále, jako celý týden, kolem -8 až -10. Předkládám návnadu, nasypu nedočkavým sýkorkám slunečnici a velebím se do židle s nohama zabalenýma do spacáku. Nestihnu odehrát ani 5 partií Soliteru a u návnady něco sedí. Než se sesunu ze židle na kolena a dám oko k hledáčku, otočí se jestřáb zády a klasicky se svou sukýnkou žere. Nefotím, není co, čekám až se otočí. Jenže ono se to nějak nestalo. Zavířil sníh a dravec mi mizí z hledáčku s kořistí seklou v pařátech.



Jasně, vím o co jde. Ještěže je korpus těžký a upadl mu. Už na něm totiž hoduje káně.



Po deseti minutách střídá hnědku blondýna.



Ta se nekrmí tak dlouho, je o něco menší než velká hnědá káně, která sedí opodál. Asi proto si troufne k návratu jestřáb.



Jenže je tu další hladovec. A tak zase ustupuje jestřáb. No zajímavá podívaná.



Za pár vteřin se opět zvíří sníh a u návnady je zase jestřáb!



Ale ani teď mu není dopřána ani minuta krmení, bum a na jeho místě sedí další káně, ještě světlejší.



Ale ani to se dlouho neohřeje, jestřáb, který mezitím seděl na zemi je zpět...



Tentokrát má klid skoro pět minut. Než se objeví další vetřelec.



Další káně. Jestřáb pozoruje vetřelce zpovzdálí, je to fakt mazec tohle sledovat.



A na scéně se objevuje znova nejsvětlejší káně. Mám trochu pakárnu díky tomu, že při neustálém střídání účastníku se korpus posouvá doleva do míst, kam už ne moc dobře vidím. Nicméně ještě mohu fotit, ale s obtížemi. Světlá káně se krmí, je nádherná. Začínám mít podezření, že je to rousnačka. Doma si ověřuji správnost úsudku.



Po čase všichni opouštějí scénu a já musím něco udělat. Jsem rozhodnut vyjít ven a návnadu posunout tak, abych nemusel tolik vytáčet objektiv do větví krytu. Jenže na újedi zase sedí káně!



Kašlu na to, jdu. vycvaknu foťák a vysoukám se z bunkru, káně sedí. Zkusím letovku, napadá mě. Ale nestihnu ostřit, káně odlétá. Ale než udělám krok, ze stromu nade mnou se snese jestřáb a sedne ke žrádlu. A tak fotím jestřába v kleče z ruky mimo kryt. Úžasné!



Zalézám zpět, v pohodě nasazuji foťák na stativ, jestřába mezitím vyhnalo další káně. To je fofr, masakr, mazec, sen!



Najednou všichni mizí. Využívám toho a jdu konečně posunout návnadu. Kouknu k obloze a počítám siluety, je jich 9! Vracím se a již nedoufám, že něco sedne zpět. A ono jo, trvalo to sice asi 15 minut, ale v podstatě to začalo na novo.



Jenže se brutálně rozchumelilo a ostření už bylo velmi nesnadné. Navíc návnada opět "odskákala" mimo můj úhel. Končím. Zrazuji posledního újedníka a už se fakt docela těším do tepla;o)



A nějaké to videjko:

br>


PS - když si vzpomenu, jak jsem byl před pár týdny rád za jedno káně, které sedělo a cpalo se, tak dnes mi to přijde jako sci-fi co se děje na louce před krytem;o)