Když konečně zima donutila dravce navštěvovat újeď, bylo třeba toho využít. Při každém mém příchodu k louce sedělo jedno či více káňat na návnadě, někdy další na stromě nad krytem. Fotopast také ukazovala v podstatě jejich celodenní aktivitu. Jestřáb docházel jen sporadicky, cca obden, a téměř výlučně brzy ráno, většinou ještě za šera. A ze záběrů se dalo vyčíst i to, že nijak nezdržuje, pár sekund a je fuč. Patrně si vždy nějaký kousek odnáší, nevím. Co mě trochu mrzí je fakt, že k újedi si neašli cestu krkavci, i když je slýchám po okolí. No uvidíme ještě časem. Takže poslední dobou jen a jen káňata, sojky neřeším a neobtěžuji se jim věnovat;o)

Trošku jsem zatoužil po nějakých akčnějších snímcích, proto jsem i posunul návnadu kousek dál. I tak jsem neměl doposud využito ohnisko objektivu.
Ve středu jdu dopoledne. Káně sedí a krmí se, odletí až jsem hluboko v louce. Tak honem ať mám za sebou tu nezáživnou část - chystání a usazení se. Od jisté doby mám v krytu zahradní rozkládací židli s opěrátkem, což je pohodlnější ale méně akční při potřebě focení. Ale o tom už jsem se tuším zmiňoval. Takže sedím, v teple a pohodlí a neuběhne ani půlhodina a u žeber sedí káně. Tak opatrně na kolena a oko k hledáčku. Fajn, to vyšlo ( ne vždy se to podaří, aniž by dravec nepojal podezření a nefrnknul ). A jak jinak, káně sedí a klove z žeber maso.



Takto to trvá skoro půlhodinu, jediný akční moment je, když se "moc zakousne" a pak musí držet balanc.



Po nějaké době ale zaslechnu pískání káněte a i můj objekt zjevně znervózní a vzhlíží k obloze.



Podvědomě stahuji ohnisko a doufám. Jenže se toho moc neděje. Registruji jen to, že kus za dravcem sedí najednou druhý. Světlé káně pochoduje po sněhu, první ho sleduje s otočenou hlavou. Hm, nic moc. A do toho se zvíří sníh a těsně kolem přelétá další. To zvedne světlé káně a nový objekt dosedá na jeho místo za újedí. Složité to popsat, obzvlášť když můj výhled je zančně omezený a vidím jen kusé útržky...



Tak co bude? Bitka až budou chlupy lítat? Prd. Poslední káně sedí vzadu, světlé přelétá na pařez, první sedí u kořisti. A tak zkouším natočit objektiv na ten pařízek. Daří se, jenže větve na krytu vadí v ostření, nejde to. Lehce se rukou pokouším odstranit překážku, což ovšem dravec na pařezu neustojí. Mávně letkami a je fuč. Stejně tak tmavé káně z pozadí. Zůstává opět osamocen první návštěvník, ovšem jen pár sekund. Tak pro dnešek je konec..

Další čekané vyšly naprázdno, tedy kromě pár cvaků káněte sedícího zády ke mně, konečně jsem si našel i čas na procházku revírem, ale to mě spíš jen vytočilo do ruda ( ta spoušť po těžbách - hrůza) a zvěř jsem nepotkal. Až v pondělí odpoledne se cosi zadařilo. Ale opět nic moc akčního, tedy trochu jo, ale já to nestihl. Šlo o klasické "střídání" u kořisti, kdy agresivnější jedinec vystrnadí jiného ( nebo možná málo sebevědomý kousek přenechá místo jinému). Návnadu jsme ještě posunul o něco dál a víc na hranu. Káně přiletělo poměrně brzy, do hodiny po příchodu.



Začalo se ihned krmit a asi vědělo proč. Za 4 minuty plesk a flák, agresor byl na místě. Nic jsem z toho nestihl nafotit, než dvě mazanice..



No a pak už se krmil jen agresor, zatímco původní majitel seděl na dva metry od něj a jen koukal.



Tož nakonec oba odletěli spolu, to když nad námi písklo další káně. No jo, čas jejich námluv se blíží;o)



Tak to bylo zatím poslední jakž takž úspěšné sezení v krytu. Včera nic, dnes nic. Tak jsem se věnoval chvilinku i sýkorkám.



(čížek není z lesa ale ze zahradního krmítka;o)