Přiznám hned na počátku, že tento příspěvek bude poněkud méně pestrý. V minulém článku jsem se zmínil o focení daňčí zvěře. A jelikož se nabízely další možnosti zkoušet štěstí s touto pro mě doposud jen sporadicky přístupnou zvěří, nepohrdl jsem.



KDE SE VZALI, TU SE VZALI

Za touto zvěří, pokud jsem měl v úmyslu se s ní setkat, jsem musel cestovat. Každý podzim, v čase říje , alespoň jedenkrát v říjnu to bývala cesta ke Kružberku. Tam jsem daňky občas viděl, slyšel a malinko fotil. Ale chtělo to čas. A hlavně odhodlání k 30 km cestě s velmi nejistým výsledkem. Nicméně i letos jsem se tam podíval, jednou, se psem a ženou, jen tak "výletnicky". A máme i zážitek z blízkého, velmi intenzivního rochání. Bohužel bez optického vjemu, daněk byl mistrně ukrytý v husté bukové mlazině. A další zážitek z této lokality bylo vidět, jak úžasně se tam zmlazuje les mezi starými jedlemi, buky a modříny. No nic, to byla tedy málá Kružberská vsuvka a teď "domů" za záhumenkovými daňky.

Tihle daňci se vyskutují v jiné lokalitě, mnohem bližší a také v jiném prostředí. I když o tom tak přemýšlím, zase takový rozdíl mezi nimi není. U Kružberku je větší lesní celek obklopen loukami a malými lesíky, tady u nás je to podobné. Jen ty louky jsou pastviny a na nich krávy a hlavně dráty. A sloupky a sloupy. Kde se daňci vzali v této oblasti, na to nemám zcela jasnou odpověď, jen takovou teorii : Již v minulých letech se mi tu a tam poštěstilo setkání s daňčí zvěří i v mém revíru, který s touto lokalitou sousedí. Dokonce mám zprávy o lopatáčích zachycených na fotopastech v okolí. To už je pár let, cca 5-6. Vysvětlení bylo prosté, přišli od Bílčic, není to daleko, do deseti km. Tam je poměrně stabilní populace právě těch "kružberských" daňků. A další věc. V blízkém okolí jsou tři farmy, kde se chová tato zvěř. Všechny tyto farmy měly, dle mého, naprosto nevyhovující podmínky - malé území na moc kusů, absence jakéhokoliv porostu dřevin. Ze dvou farem se podařilo zvěři nějakým způsobem uniknout. Zvěř z jedné z nich vídávám už třetím rokem v okolí původní ohrady, tedy občas. Takže nyní, když se údajně podařilo utéct daňkům i z druhé farmy, je věc docela jasná. K tomu se přidaly divoké kusy, které se pravidelně objevovaly a zase mizely. No a teď, v době říje, když se daněly koncentrují v okolí svého bývalého vězení, je tam živo. Každopádně je to zvěř velmi plachá.Tak toliko má teorie. Opravdu jen TEORIE! A teď už pojďme za nimi;o)

ZA DAŇKY POD PLECHOVOU OBLOHOU

Už jsem se zmínil o mém prvním úspěchu v doprovodu pana domácího, tedy kamaráda Vaška, v minulém blábolení. To bylo večer. A to taky bylo asi poslední slušné počasí. Za dva dny ráno jsem využil možnost a vyrazil znova. Ověřil jsem si Vaškovy poznatky o pohybu, o nesnázích apod. Ráno bylo zatažené, mlžné, daňky jsme viděl, ale fotograficky to nešlo.



Hlavní daněk byl s tlupou, občas zarochal ale zvěř byla za horizontem u sloupu, nebyla šance se k ní dostat. Navíc podmínky zlé, šedá deka nad krajem. Po zrazení od místního strejdy, který chodí venčit černou fenu asi pravidelně každé ráno stejnou trasou, odešla tlupa mezi remízky. Přesně jak má Vašek vysledováno. A odtud do lesa nad chatou. Chci to zabalit ale najednou se na horizontu zjeví černý daněk. Toho taky znám z vyprávění od kamaráda. Stojí na vrchu mezi remízky a mlátí "prázdnou slámu", tedy parožím rozhazuje hromádky suché trávy. Zláká mě a zkouším náročným šouláním do svahů a mezi remízky a kravami černého dojít. Nepočkal, kamsi zmizel. Ale kam? Asi za tlupou do lesa. Otáčím se k návratu a nevěřím. On mlátí do sloupku ohrady přesně v místě odkud jsem ho před 15 minutami pozoroval! Scházím dolů po otevřené pastvině, je mi jedno jestli zdrhne. Vydrží ale odchází mezi krávy, aniž by si mě všimnul.



Odpoledne se rozhoduji, že vyrazím již brzo a prošmejdím i vzdálenější okolí, stejně je počasí pod psa, stále deka, mlhavo. Podnikám tedy tůru do svahů, kolem lesíků, na horizont s výhledem na hory. Obloukem se vracím z kopců a narazím na jednoho daňka v pastvině. Aha, to je ten s ulomenými lodyhami. Z uctivé vzdálenosti sleduji daňkův pochod po holé hnusné pastvině. Míří k lesíku nad chatkou. A už vím proč, v rohu lesa je daněla. Odspodu tedy docházím k lesíku, nakukuji do nitra řediny. No jasně, daněla, druhá, další. Odbíhají nahoru lesíkem. Jdu po spodní stěně, v průzoru cosi postřehnu. Čučí na mě Polámaný.



Odskakuje kamsi a já jdu dolů k chatce. A naráz hledím, jak se po pastvině pode mnou valí tlupa daněl spolu s hlavním lopatáčem, drátem ozdobeným šéfem. Fotit se nedá ani když zvěř zastavuje, všude ohrady, dokonce plot. Daří se mi dostat blíž, ale je mi to prd platné, zvěř se od těch drátů nehne.



Po chvilce se přemisťují na pastvinu u meze ještě níž. Lopatáč obíhá daněly, občas zarochá a v mezi dokonce nacházím zalehlého černého daňka. Sakryš, jak se k nim dostat? Kousek se vracím krajem lesa a až se ztratím za horizontem, přecházím na horní hranu porostu. Podél ní se opatrně přesouvám dolů a dostávám se na úroveň meze. Nejtěžší krok je přede mnou, přejít nepozorovaně hodně ale fakt fest rozbahněnou polní cestu, spíše kravskou dálnici. I to se daří a jsem konečně v bezpečí meze. Odtud pozoruji rochání, obcházení daněl ale i zalehávání, pastvení. Zkrátka jsem si užil, něco nafotil a zažil.



Nejprve se od tlupy odporoučel pan Polámaný. Bohužel šel vrchem pod horizontem. Pak se k tlupě se přidal i černý lopatáč, ale šéf mu svým postojem, pohybem a pohledem dal najevo, že není vítán v jeho harému. Ten to bez výhrad respektoval a odešel také.



špatné bylo, že celá tlupa při svých aktivitách stále popocházela níž pastvinou a ztrácela se mi za nerovnostmi meze. A já musel vždy nad mez a pak zase dolů pod ní. A vždy jsem musel na horní hraně překračovat ohradník. Jednou to nevyšlo a dávka napětí do rozkroku mě prozradila...



Domů jsem dorazil za tmy, spokojený ale nadřený tak, že jsem neměl sílu ani informovat Vaška(bo to je vždy docela na dlouho;o).

Včera ráno jsem se rozhodl na poslední pokus v daňčím království. O tom už se mi nic rozepisovat nechce, řeknu jen, že byla mlha (zase) a hlavní daněk se zbavil ohradníkového drátu z paroží...a že to bylo super;o)