MEZI MUFLONY

Tak konečně podzim ukazuje i svou vlídnější tvář, deště ustaly, objevuje se sluníčko ( tu a tam ), rána často ovládá mlha a i večery se občas halí v oparu. Já se nyní toulávám převážně v lokalitách, kde mají svá stávaniště mufloni. I když je teprve říjen, jsou vidět už náznaky jejich říje. Jedno ráno jsem sledoval na loukách malou skupinku holé s beranem. ten neustále flémoval a kontroloval děvčata. Ale vše se odehrávalo moc daleko.



Tak nějak se mi nedaří dostat se k nim blíž, a když už se to zadaří, něco to překazí. Na to jak často se s muflony nyní setkávám, mám nafoceno velmi málo. Tu potkám skupinku v šeru bučiny a i když je dopoledne, nedá se tam moc fotit.



Na louce u lesa se mi povedlo dostat se poměrně na dobrou vzdálenost ale zase mi v dobrém focení bránily krajní traviny.



Ale abych si jen nestěžoval. Jednou mi bylo dopřáno pozorovat dobrého berana kterak obtěžoval dvě muflonky. Zprvu čtyřčlenná parta ležela na hraně louky a paseky. Po chvilce beran vstal a obtěžoval pastvívcí se muflonku. ta mu odběhla tak se obrátil ke druhé, ležící dámě. Nejprve se ji snažil zvednout jemným strkáním špičkou toulce a když to nezabralo, lehce ji poťukával předním během. Tohle po chvilce zabralo. Muflonka se neochotně zvedla, beran ji chvíli obtěžoval ale asi se jí to nelíbilo a odklusala do paseky, kam už jsem neviděl. Krátká ale zajímavá podívaná to byla.



Nahánění muflonů mě sice docela baví ale nějak občas toužím po zpestření. Jenže nějak se nedaří. Jelena s laní jsem nestihl dostat do hledáčku při jedné večerní šoulačce, ztratili se mi v březové džungli, srnčí nepotkávám, liška na jelení cestě mě překvapila nepřipraveného. Naštěstí mám kamarády! Vašek objevil lokalitu nedaleko svého bydliště, kde se koná daňčí říje...



ZA DAŇKY DO PASTVIN

Vím o tom, že v revíru táhnoucím se od hájovny až k dědině se již vloni objevovala daňčí zvěř. A letos je jí tam údajně ještě víc. Jak se tam dostala, to je otázka. Faktem je, že v okolí je několik farem s daňky. Možná se zvěř rozprchla z ohrad, možná odněkud přišla a zalíbilo se jí zde. Každopádně Václav při jedné pochůzce objevil úsek, kde se vyskytovala tlupa daněl a té vládl statný daněk. Také ho samozřejmě nafotil a ukázal. No a tak v pátek odpoledne vyzvedávám kamaráda doma a on mě vede do daňčího království. Trochu tu lokalitu znám, pastviny a vtroušené selské lesíky, nic jiného tam není. Jo je, kilometry ohradníků. hned při vystupování z auta na plácku kousek nad vsí vidíme daněly v mezi naproti. Než se ovšem dostaneme pod mez, tlupa odbíhá přes pastvinu plnou krav do daleka. Vašek mě vede kamsi na čekanou k polňačce, odkud je dobrý přehled po okolí. Má to již vysledované a tak se opravduu potvrzuje jeho teorie, že daněly projdou přes pastviny pod lesem a zamíří obloukem k selským lesíkům na horizontu. A tak hodně dlouho pozorujeme z uctivé vzdálenosti tlupu holé vedenou bílou šéfovou. Vašek doufá, že se objeví jeho známý daněk, který jistě dojde za holkama.



Jenže ono se nic moc neděje. Tlupa daněl zůstává mezi lesíky a žádný daněk odnikud nepřichází. Přichází jen stádo krav, které máme brzy mezi námi a zvěří.

Do krajiny se vkrádá večerní opar, chlad a já začínám být netrpělivý. Seznamuji kolegu se svým záměrem jít se podívat kousek po polňačce, jen tak abych viděl za horizont. Nic proti tomu nemá, mám povoleno. Tak jdu. Asi po 50 metrch si všímám před sebou jedné z krav. Stojí těsně u drátu a hlavu má našponovanou dopředu přes ohradník, něco upřeně sleduje. Chvíli mi trvá, než najdu cíl jejího zájmu...



Tak přeci něco! Slabší daněk už o mě asi ví, kouká ke mně. Pokouším se využít blízkého sloupu, tedy jeho zákrytu a daří se mi zkrátit vzdálenost mezi námi asi o 20 metrů. Pak už jen opatrně nakouknout a pokusit se něco nafotit. Zpoza sloupu vidím i danělu s dančetem. Stojí krásně, pořizuji pár snímků, potom zase do hledáčku rámuju slabého lopatáče. Paráda, jsem nadšen. Než zvěř odskočí, mám pár snímků.



Vašek, vidno ze své pozice, jak se o cosi snažím, pomalu dochází ke mně. Hned se s ním dělím o zážitek a vidím, že je potěšen mým úspěchem. Balíme, odcházíme. Já si nesu po dlouhé době snímek krásné daňčí zvěře, Vašek snad dobrý pocit, že mě k úspěchu dopomohl. Díky!