Tak nějak nenápadně jsme vpluli do magického období srnčí říje. Celý týden jsem se věnoval lovům poměrně intenzivně, počasí se umoudřilo, ochladilo se a četné přeháňky taky osvěžily ovzduší. Ovšem za těch snad deset vycházek nemám nafocenu fotku, kterou bych považoval za něco jiného, než dokument. Snad s výjimkou hned prvního setkání s mladým srncem jedno ráno, od kterého jsem začal tak nějak počítat, že začínám se srnčí říjí.



Tohoto mladíka jsem nafotil když se vracel k lesu po ránu, dalšího pak další ráno v bioobilí na druhém konci revíru. To ještě ale říjné projevy vidět nebyly.



Poté jsem se intenzivně počal věnovat oblíbené lokalitě nad přehradou. Svěží louky, remízky, meze, lesíky. Zvěře dostatek, ale...
Poznal jsem zde dva hlavní teritorální srnce. Nazval jsem je pro sebe "Šéf Jižní a Severní". Na jižního pána jsem chodil intenzivně, fotil jsem ho již před říjí, severního jsem objevil až tento týden. Oba u sebe měli srnu, ovšem nepodařilo se mi nic moc nafotit. Jižní král byl sice dva dny se srnou, ale asi už bylo po, patrně jsem říjnost prošvihl, protože se jen popásali a polehávali v blízkosti malé mezičky u olšiny. Od neděle je bez srny a bedlivě si hlídá svou louku. Stále se pohybuje v přibližně stejném teritoriu sám a jen občas se vydá po blízkém okolí s nízkým nosem.



Právě díky tomu, že jsem se věnoval Jižnímu srnci, unikly mi dny, kdy byl i Severní šéf se srnou. Viděl jsem ho, buď vždy večer již za šera, nebo naopak brzy ráno, vždy cestou do nebo z Jižního království, nahánět srnu. Teď, když už mám na něj čas, je i on bez partnerky. Je o něco aktivnější než Jižan, více hledá a poletuje po okolí ale také se víceméně drží na svém fleku. Když porovnám tyto dva hlavní srnce. Jižní je asi o rok mladší, v těle i v paroží o fous menší ale zase jeho trofej je vzhlednější, vystrouhaná, perlená



No a pak vzniklo mnoho záběrů i jiných v okolí se zdržujících srnců i jiné zvěře, coby vedlejšího produktu. Nechce se mi vše popisovat, tak jen vložím pár dokumentů srnčích i nesrnčích. Fotka auta je ze včera večer, kdy jsem rudý vzteky bezmocně pozoroval, jak rodinka vjela v 19 hod. na louku, zradila srnce se srnou a viržínskou laň s kolouchy a to jen proto, aby zastavili u osikového hájku, chlap se vychcal a zakouřil si, baba prolezla kraj lesíku kvůli křemenáčům, kteří beztak nerostou a malá dceruška přitom pokřikovala od auta na maminku. A tuhle zastávku udělali ten večer třikrát u různých mezí s osikami v okolí....



PS - až po několika dnech jsem náhodou podle jedné fotky zjistil, že šéf Severní strany je nerovný osmerák...