...ANEB DO BUDOUCÍCH SRNČÍCH ŘÍJIŠŤ

Jojo, srnčí říje se blíží, možná někde už i běží a tak jsem vyrazil obeznat louky nad přehradou. Vypadá to dobře, jetelina tak akorát, louka pod olšinou taky.

Hned při nahlédnutí z hrbaté cesty v aleji keřů do velké louky svažující se až k přehradě jsem byl potěšen. Vidím tři kusy srnčího. Nejblíže srnec, ale i ten na dobrých 200 m, za ním dalších 100 m srna a vlevo u remízku jde srna a před ní cupitá srnče. Ale je nějaké malinké , napadá mě. Kouknu přes objektiv a ona to liška :o) Jdu dolů, zrazuji šesteráka a posléze i srnu ale to nevadí, za mezičkou na další louce je další srnec. Slunko právě vychází, oslňuje mě, fotím slabého šesteráčka v protisvětle a současně vpravo pod olšinou vidím další kus. Srna.



Srneček mě odhaluje brzy, věnuji se tedy srně. S tou se pěkně vydovádím, popochází do louky, jde mi kousek v ústrety, dobře jsem si zafotil.



Srna odskakuje do olšiny díky autu rybářů, kteří jedou nahoru od vody a já jdu , jako obvykle, obejít olšinu i z druhé, stinné strany. Ale tam nic. Za patnáct minut jsem opět nahoře na široké polňačce kudy projelo před nedávnem vozidlo a on se tam zase paství ten první ranní šesterák.



Zkouším jít nadrzo k němu, je to snad 200 m a on kupodivu drží. Jistí většinou jen dolů k vodě. Kdyby se kouknul občas nahoru, musel by mě po světle krásně vidět. Ale to neudělal a tak jsem si užil po chvíli další focení, i když v ostrém mírně bočním protisvětle. No tak vypadá to pro tu srnčí říji nadějně.