Za polojasného poledne vyrážím do kopce prověřit situaci v jednom z porostů. Mimoděk se dostávám do míst, kde v jarním období pobývala mufloní tlupa. Scházím krajem louky a všimnu si dvou muflonek v mezeře v kraji lesa, v místě kde do porostu ústí lesní cesta. K autu to je kousek, sice z prudkého svahu ale dám to a za 5 minut jsem zpět i s foťákem. Muflonky samozřejmě nečekaly. Přesto jdu nahoru a vstupuji opatrně do porostu po travnaté cestě. Muflony nevidím, zato mezi mlazinami nacházím srnče. Paství se na bylinách v kraji svážnice, kryto všemožným podrostem.
Srnče je dost velké, fyzicky skoro dosahuje velikosti dospělého kusu a jen díky matným skvrnám na hřbetě se ujišťuji, že opravdu jde o mládě.
Pořizuji pár snímků, není to snadné v té zelenině zavazející okolo ale nakonec to nějak dávám. Při focení se mi zdá, jako bych za sebou slyšel tupé nárazy. Že by to byly zvuky tlukoucích se muflonů? Už dlouho jsem tady žádné muflony neviděl, až dnes ty dvě holky. Proč by jich zde nemohlo být víc? Srnče mě naráz odhaluje a odskakuje do houštiny.
Vracím se na louku s úmyslem popojít o 50 m a znova se vnořit další lesní cestou do smrčiny. Odtud mi přišlo, že slyším zvuk toulců. Ale kdoví co jsem slyšel.Jsem na louce a vidím jakýsi pohyb pod lesem. Co to je? Hřbety muflonů! Tlupa snad 20 kusů valí z louky do lesa. Jen postřehnu, že většina z nich byli mladší berani. Zkouším po známé travnaté lince obejít kousek lesa. V místě, kde obvykle scházívám z lesa k lukám se cosi děje. No jasně, banda je tady!
Mufloni se paství a dělají při tom docela hluk. Fotím ale těžko se komponuje, tráva okolo vysoká, mufloni se různě překrývají.
Někteří přecházejí průsek , jiní se vracejí. Všimnu si i staré známé muflonky, slepé na pravé světlo.
A právě ta mne nakonec odhalí a zavelí k ústupu. Obdivuhodné.
Vracím se zpět lesní měkkou cestou a doufám, že ještě tlupu potkám. A fakt jo. Další z muflonek mě kontroluje skrz trávu, jiný kus se v klidu natahuje pro sousto kamsi do větví mladého jeřábu a vypadá, jakoby stál na muchomůrce :o)

Tak jsem se téměř po třech měsících setkal s tlupou známou z jara. Ještě bych rád věděl, kam se každé léto z mého revíru všichni mufloni vytrácí...


Aktualizace 20.9.
...od včerejšího večera až do dnešního odpoledne nepřetržitě pršelo. Zajímalo mě, zda se mufloní tlupa drží tam kde byla a tak i v dešti jsem podnikl výpravu do mufloních stávanišť. A hned po pár stovkách metrů lesní cestou vidím celou tlupu přesazovat z probírky nahoru do listnačky. Tak dnes z focení nic nebude, říkám si pro sebe a taky Ketyně. Scházím setrvačností až k loukám a ejhle, kousek pod lesem se paství menší skupinka muflonek s mladými a nějaký snad roční beránek. Klekám do vysoké krajní mokré trávy a čekám, až se mi první kusy jdoucí pěkně podél lesa dostanou do hledáčku.
A doknce vedoucí muflonka otáčí a jde mi pěkně naproti! No paráda. Vše se jevilo ideální, už jsem si v duchu představoval, jak pořizuji portrét.
Ovšem to by do celé situace nesměla zasáhnout Ketyna. Má jistota, že mufloni ji naprosto nezajímají, byla tentokrát mylná. Psice situaci s blížící se zvěří neustála a vyrazila tlupě naproti. Bylo po lovu...
Jakmile se mufloni rozprchli tak Ketyna hned otočila zpět a dál je nepronásledovala. Legrační pak bylo, že se celá tlupa otočila také a běžela se podívat kam to černé cosi zmizelo. A tak psice znova vyběhla do louky aby se za pár vteřin opět vrátila a celá situace se opakovala. Bohužel zvěř se držela těsně u lesní stěny a tam jsem neměl šanci nic dokumentovat. Nakonec přeci jen postupně odskákali všichni do porostu.