Skleróza nebolí ale jeden se nachodí - tak nějak se to myslím říká. V mém případě dnes to bylo trochu jinak.... Takže: jsem v práci, tzn.v lese. Hledám v autě sekyrku, kterou potřebuji k odsekání kůry na lapáku, není nikde. Zapojuji hlavu a záhy mi dochází, že jsem ji nechal na horní pasece zaseknutou v pařezu u lapače. Nedá se svítit, jedeme zpět. Psík neochotně skáče do auta a jedeme ty necelé 2 km nahoru lesní asfaltkou. Po výjezdu od rozcestí do kopce postřehnu, jak se přes silničku vlní čtyři tmavé nahrbené stíny. Kuní rodinka! Vpředu máma, za ní tři menší kuňátka a mizí mezi stromy v tmavé smrkové probírce. Zastavuji, snažím se vyhrabat foťák z batohu ale vím, že zbytečně. Šelmičky spěchají, máma pobízí omladinu k rychlejšímu úprku, dokonce vidím, jak se vrací a poslední mládě bere do zubů a poponáší jej! Jenže děcka už jsou dost velká, moc jí to nejdea pouští ho.Otevírám dveře a Ketyna, která nic netušila, během dvou vteřin ucítí svůj nejoblíbenější pach. Bleskově se vydává po stopě, kličkuje mezi kmeny a já to beru jako šanci. Drapnu foťák, bouchnu dveřmi a už jsem taky mezi stromy. Jezevčice vydává u stromu asi 50 m nahoře. Už taky vidím starou kunu šplhající obratně do koruny smrku. Zvolním a to je dobře, zaslechnu kousek ode mne zvuk drápků na kmeni. Že by? A jo, támhle se drápe jeden z omladiny po smrku a moc mu to nejde. Dostane se k jakýmsi zbytkům vetviček a ty ji poskytnou oporu. Tma v lese mě nutí dát vyšší ISO ale v tu chvíli to nevadí, zkouším fotit a vím, že těžko z ruky něco vykouzlím. Po očku sleduji dění dál v lese. Stará kuna přeskakuje na další strom, mrštně leze dolů a ze 2m výšky prská na psa. Chci toho využít, rychle tam spěchám ale to už kuna opět vyvěžuje výš. Vidím, že se starou nepochodím, vracím se k mladé a zkoumám, kde by mohli být další sourozenci. Hledám strom kde jsem mladou kunu zanechal a přitom nacházím hned vedle jiný, na němž je další mládě a pěkně nízko. Vypadá to, že se tak tak drží, ale asi to jen tak vypadalo. Ketyna byla ale u stromu dřív než já a kunička ji se zaujetím sledovala. Tady bylo zajímavé, že jakmile stará kuna zpozorovala reálné nebezpečí pro mládě, bleskově se korunami přesunula blíž a následně i níž a to tak hlučně,aby si jí pes všimnul. A toho pak šikovně odvedla opět daleko od stromu s mladou. S touto mladou kunou jsem již zkoušel experimentovat, měnit ISO i ohniska, držela krásně, možná bych ji mohl i "ukrást". Jakmile jsem se přiblížil abych zkusil portrét, začala na mě mručet prskat až z ní šla hrůza:o) Udělal jsem ještě pár záběrů a pracně odvolal psici, té se tedy vůbec nechtělo. ..no a pak už honem pro tu sekyrku!