Léto se přesouvá nenápadně do finále a já toho, klasicky, mnoho nestihl. No jo, času málo, energie málo, nicméně občas někam zajdu. Jednou ráno před prací ( chodím až na 9:00 takže se to občas dá )jsem navštívil Václavův rybník, ze kterého nás zásobuje fotkami všeho možného. Samosebou mi bylo jasné, že ho tam v jeho krytu najdu. Kamarád mi ihned udělal místo za zástěnou a tak jsme mohli po hodně dlouhé době poklábosit na živo. A dokonce při té asi 40ti minutové návštěvě v dešti nám zapózoval mladý ledňáček. Bylo to fajn posezení.



V mém bývalém revíru vznikly dvě nové paseky, které mám v úmyslu poznat. Té jedné jsem se věnoval ještě v červenci a úplně marný večer to nebyl. Nejprve jsem v horní hraně objevil mladého srnečka paličkáře, potom se odspodu vyloupla laň s kolouchem. Poměrně dlouho šla dvojice starou pasekou, tedy zarostlou vysokou trávou, nakonec se naštěstí stočila přede mne do té řidší.

Po odchodu vysoké se mi na dostřel dostal i ten paličkář, který našel kdesi v lese srnu. Ale to už bylo hodně pozdě.



No a pak dva pokusy na loukách v srnčí říji, tedy na pláňských nad přehradou. První ráno jsem hned z úvodu sledoval vodění srnce, poté i pokládání, ovšem v místě kam můj objektiv nedosáhl. A navíc dost za šera. Nicméně srnec po aktu popošel z temné loučky k mezi a tam už se mi jakžtakž do objektivu dostal.



Bohužel se opět otočil a zatáhl do olšiny. Ještě cestou k autu potkávám mladého srnce na velké louce a můj pokus dojít ho v patách a dostat tak do lepšího pozadí se snad povedl.



Následoval další večer v nové pasece, vysoká se tentokrát nekonala ale objevil se rychle známý knoflíkář, hnaný starším srncem. A ten se mi dostal až nepříjemně blízko, aniž bych ho k tomu jakkoliv přemlouval, tak blízko, že nešlo moc fotit a komponovat.



No a další ráno v loukách a opět podobná scéna nad olšinou. Jednorožec honil srnu, ta ovšem nechtěla a tak se srnčetem odběhla do biopásu. A pantáta si opět vyšel k mezi jako posledně.



Potom se vrátil pod mez a šel pode mnou až do větru.Ještě byl čas, tak mrknu k horním loukám nad štěrkovou cestou. A na té úplně vrchní vidím srnce, kterak vystupuje daleko ode mě z lesa a zaléhá v květnaté louce. Tak to jdu zkusit jako za starých časů....