Další jarní pokusy

Jaro je v plném proudu a já ho nějak nestíhám. Málo volného času, málo sil a do toho najednou i nestálé počasí. Právě to mě nepustilo v tom minimu volna například ke kontrole loňského datlího hnízdiště a ani k nějaké noře. Zkrátka když jsem měl čas, bylo pršavo nebo aspoň zataženo. A to k sezení u nory v roklině či u datlů v husté bučině rozhodně není ideální. A tak jsem jedno pozdnější ráno, tedy až po 6. hodině, zavítal k Vaškovu rybníku, abych se přesvědčil na vlastní oči, že se z něj letos opravdu stala téměř ptačí rezervace. Lysky, potápky malé, motáky, labutě, březňačky a i tu kopřivku jsem opravdu viděl. A ještě u přítoku v křoví byl slyšet i rákosník.



Jen ta možnost fotit je tam opravdu svízelná. Ale užil jsem si pozorování, to ano. Když mám ráno čas a chce se mi vstávat, zajedu na svou oblíbenou Jelení cestu. A někdy i večer, ovšem to musí být ne úplně jasno, aby mi zapadající slunce nesvítilo do očí. Zkrátka to zkouším, jako kdysi. Jednou večer to docela vyšlo, už jsem se totiž naučil těšit se i z mála;o)



Laň s kolouchem byla bohužel daleko a rychle se z průhledu cesty vytratila, škoda. Ostatní pokusy jsem podnikl vždy ráno, štěstí jsem moc už neměl, ale jen jednou jsem vyšel úplně naprázdno. Takže nakonec percentuelně docela dobrý.

Jedno ráno jen srnec, nazval jsem ho Háček. Skoro vždy mě na cestě vybeká, tentokrát se poprvé ukázal. Ale jen chvilku, přecházel.



Za dva dny na mě zase "štěkal", kryt mlázím. A cestou zpět, již v ostrém slunci, našel jsem i laň u slaniska. Ale i ona mě;o)



No a při zatím posledním pokusu stál na cestě další srnec, mladý. Nějak se mi podařilo dostat se na dobrou vzdálenost, i když mě asi věděl. Jen netušil co jsem zač.



Zatím posledním počinem byl jeden pokus u nory v roklině. I když bylo po deštivém odpoledni stále zamračeno, v rokli tma jak v ..., zkusil jsem to. Třeba se tam nějaké jistě již odrostlé lišče mihne, podobně jako vloni. Ale dlouho nic, až o 3/4 na 8 se u jednoho vsuku cosi pohnulo..



Dva jezevci se vykulili nad keř nad vsukem a tam cosi kutili. Viděl jsem jen trhavé pohyby mezi různými kmínky, nic konkrétního. Až za dobrou čtvrthodinku se jeden na chvíli ukázal zpět u nory, kde vzápětí zmizel. ISO už jsem musel tlačit hodně do hodnot neslučujících se s kvalitou, ale dokument mám;o)

  1. Martine, tak konečně jsem se dostal na tvůj web.
    Zážitky i fotky máš úžasné, radost číst, radost pohledět.
    S kamarádským pozdravem Václav.

    Václav
    Červen 7, 2025
  2. Dobré, Martine, dobré! A jak jsem psal už kdysi, máš tam hodně pestro, kam já se hrabu.
    Laň a jezevce ti silně závidím 🙂

    Mouka
    Červen 4, 2025

Napište komentář