Jeden střípek z říje

Včerejší večer mě to opět táhlo ven. Jenže kam? Na louky nad přehradu chci jít ráno, tak to tam nechám v klidu. Na Dolinu? Ne, tam dlouho svítí slunko do očí a navíc s výjimečně SV větrem to je tam špatně. Ale dobré by to mohlo být třeba v tzv.Lágrech poblíž Rýžoviště. Rozhodnuto, zkusím to tam. Už cestou mám jasno, že k čekané zasednu nad krásnou louku u silnice a budu mít výhled jak do ní, tak i k obilí nad sebou a do stěny lesa. Zastavuji na nájezdu ze silničky na polňačku ale co to? V konci travnaté cestičky stojí auto! Někdo je tady na čekané? Sakra, komplikace. Ale najednou vidím couváky Passatu a auto pomalinku vycouvává. Potom honem vytočit a dvojice "kravaťák" plus upravující se blondýna mizí ze scény. Fajn, jdu. Usedám na ostrůvek starého hnojiště a čekám. Je před 18.hod., času dost. Tak čekám. je 19. hod. a čekám. Sakra, nikde nic? Pozorně prohledávám okolí v celých 360 stupních. Fakt. Nikde se nic nehne. Kruci! Počkám do půl, potom se projdu podél obilí a stočím se loukou k okrsce. Je za 5 min. půl, vstávám, abych se protáhl, posbíral se pomalu a ještě jednou se rozhlédl. A najednou, kde se vzala, stojí nahoře u pole s obilím srna.

Je to daleko a je sama. Hm hm. Má tendenci jít loukou dolů k lesu ale něco ji odrazuje. Stále jistí k lesíku. Tuším...Jo, už jde!



Srnec rychlým během dobíhá k srně a ihned ji začíná "tlačit" před sebou. Dokonce se pokouší o pokládání, ale děvčica se cuká.



Je hodně složité honit protagonisty po place ale to se nedá nic dělat. Hlavně, že je co pozorovat a trochu fotit.Netrvá to dlouho a srna odbíhá podél pole za horizont. Tady už nic nepořídím, zkusím původně plánovanou trasu, třeba tam za terénní vlnou budou. Byli. A hlavně se zase dali do vlažného pohybu a dokonce směrem ke mně. Při tom se popásali a srnec jen z povzdálí hlídal svou partnerku. Oba mi do záběru nepřišli.



A jak to bývá, najednou srna zrychlila, patrně ve snaze srnci utéct a během pár vteřin proletěla dvojice snad na 10m kolem mě. Stihl jsem jen nazdařbůh pár cvaků.



Během chvilky srnec útěkářku dohonil a opět se ji snažil "dobýt", opět marně.



Dvojice zalehla do louky a já mizel ze scény. Jak to bývá, ze zdánlivě nudné čekané se občas může vyvrbit i slušný zážitek;o)

  1. Dobrý den Martine, parádní fotky z říje a krásné vyprávění. Já tu říji jako vždy propásla (tou dobou jsem vždy na dovolené). A letos prý u nás byla. Mám jen střípky, ale alespoň něco. Takže jako Jan – závidím :o))

    Květa
    Srpen 11, 2020
  2. No to jsi se teda slušně vyřádil:) Fajn pokoukání i povídání.

    Jirka
    Srpen 8, 2020
  3. Krásný zážitek. Martine a super fotku!
    Kurňa, jak vám to srnčí závidím :-))

    Mouka
    Srpen 7, 2020

Napište komentář