O víkendu nás navštívil červen. Ale já nenavštívil žádnou ze svých lokalit, víkend byl zkrátka zasekaný jinými, neméně důležitými událostmi, jako jsou fotbaly a oslavy narozenin všemožných příbuzných. No a po takových oslavách ve svém věku již nejsem schopen jakékoliv akce a jen regeneruji. Takže první červnová pochůzka začala až v pondělí. Do pracovního revíru jsme vyjel už po páté, abych mrknul před prací na louky. Ale nebylo mi přáno. Hned po vystoupení z auta na lesní asfaltce mě překvapilo pobíhání hned čtyř zajíců. Přebíhali cestu tam a zpět, do paseky, do lesa, na cestu.

Pokoušel jsem se vzdálenost mezi námi zkrátit, ale pomohl jsem pouze k tomu, že jsem čtveřici rozdělil. Ale i to pak bylo zábavné pokoukání. Střídavě se mi ukazovali v okolí, hledali se navzájem s nízkým nosem.



Po dvacetiminutovce se zajíci už nemělo smysl jít do osluněných luk, tak jsem se prošel k lapačům nedaleko odsud. Za čtvrthodinku se vracím po stejné cestě a v pasece stále pobíhá sem tam nějaký ušák. Až teď se povedly konečně i nějaké lepší záběry. V jednu chvíli doběhl zajíc na klády asi metr přede mnou, to se ovšem nedalo dělat nic. Tak tedy pár záběrů:




Po čase netradiční setkání..

..tak dál. Sjedu na rozcestí, zastavím auto a chystám se vystoupit. Koukám před sebe, po lesní asfaltce něco jde. Je to rezavé, poměrně velké a dobrý výhled mi kryjí krajní větve javoru. Ohař či nějaký podobný pes? A helemese, už mám jasno. Po krajnici si to vykračuje laňka viržiňáka. Těsně před autem odbočuje do kraje javořiny a tam v klidu spísá mladé lístky jeřábů.V pohodě vytahuji foťák, nastavuji a fotím. Je to sice ve stínu lesa do něhož prosvítá ozářené pozadí ale snad něco vyjde. Laňka na mě občas mrkne ale nejeví známky neklidu. Dokonce mi předvede vykonání potřeby a při tomto aktu velmi vynikne její neskutečně dlouhá kelka, připomínající v tu chvíli liščí ohon.


Zvěř v klidu odchází nahoru do svahu. Zajímavé, kdoví kolik jich zase z nedaleké obory vzalo roha.

Večer je horko, přesto jdu se psem do polí. Podnikáme poměrně dlouhou obchůzku okolo polností a luk, nic moc nezažíváme. Pár kusů srnčího vidím na dálku, zpestření šoulačky je pouze námi zrazený mladý jelen, kterého stihnu až se zastaví daleko v pasece. No a při návratu se západem slunka vyroste jedna hlava srny v louce. Jinak nic, ale tak... červen teprve začíná;o)


PS - dnes ráno taky nic extra, jen mladý roček v pasece :o(