Vypadá to, že se mufloní tlupa usadila ve své oblíbené lokalitě. Uvidím jak dlouho jim to vydrží, než se přestěhuje na jinou, neméně oblíbenou. Pár rán jsem dal zvěři pokoj a čekal na příznivější směr větru. Ten se dostavil ve středu ale to jsem za nimi ještě nešel. Věřil jsem, že západní proudění už nějaký ten den vydrží, jistě do dalšího rána. Ale chyba lávky, už další ráno se vrátil ten východoseverní prevít. No co naplat, musím to zkusit i tak. Jediná přístupová cesta do míst mufloní pastvy je od východu. Naštěstí jsem tlupu objevil před sebou, tedy na severní straně. Jenže měla nabrán nenápadně směr k jihu podél lesa a bylo otázkou času, kde se první kusy dostanou do větru.

Zpočátku to vypadalo na pohodu, ale jak se postupně zpoza lesní stěny vynořovaly další kusy, ty první to vytláčelo více do louky pode mne.

První muflonka s mladou už pode mnou prošly a nic se nedělo. Tak jsem se uklidnil a počal se soustředit na zbytek tlupy. jenže jako obvykle, mufloni se intenzivně pastvili a nehodlali mi pózovat se zvednutými hlavami. Dva mladí berani už se blížili velmi nadějně ke mně a to byla šance, že snad i to zvednutí hlavy přijde. Čekal jsem na ten okamžik s hledáčkem u oka abych ho nepropásl. Nedočkal jsem se. Až jsem se lekl, jak se najednou celá tlupa obrátila a v hledáčku bylo prázdno. No jasně, už jsem v zápalu focení zapoměl, že první muflonka už ten vítr ode mně musela chytit....

Tak snad někdy příště.