Večer na Lomnické, ráno na Politické špici

Ano, ve svém revíru mám dvě "špice". Každá je na jiném úseku. Včera večer jsem se po delší době konečně rozhoupal k čekané na malé mýtince u minikrmeliště. Při parkování na plácku v houštince se mi zdálo, že pařízek v lince naproti přes cestu vypadá divně. Jako by měl tvar sedícího dravce. Sám sobě jsem se zasmál a zacouval kam bylo třeba. Podvědomě ještě hodím očko k onomu pařízku. Pohnul se? No jasně, fakt je to káně!Tady něco nehraje. Pohled přes teleobjektiv ukázal to jsem si myslel. Dravec má zraněnou letku.

Pomalu jsem vystoupil z vozu, káně se otočilo. Jakmile jsem udělal ale dva kroky, roztáhlo letky, pravou zjevně pochroumanou, a dlouhými polovzlety zmizelo v houštině. Je mi jasné, že osud tohoto ptáka je zpečetěn.

Za chvíli už jsem se hnízdil na mýtině poblíž krmeliště, kam dle fotopasti chodí lišky, jezevci i psíci. Mě tam ale za hodinu nepřišel nikdo, vyjma strakapouda, který si létal pro křupky.

Možná bych se časem i nějakého tvora dočkal, ale na mýtině utopené v houští bylo brzy šero. I když zapadající slunko ještě olizovalo některé větve za pasekou, tam už bylo technicky nemožné fotit. A tak jsem se rozhodl s troškou světla ještě prověřit nedalekou jetelinu. Srna se pastvila hned naproti vyústění lesní cesty do polí. Po chvíli se zaujatě dívala do leva, kam já přes roh lesa neviděl. Ale to nevadilo, po chvilce se v mém zorném úhlu objevil srnec.
Stál jsem za větví krajního buku a byl nucen fotit ve stoje. Až po chvíli jsem si dovolil zakleknout a ve finále i lehnout. Světla rychle ubývalo, mezi prvními a posledními snímky je značný rozdíl v expozičních hodnotách, také vlivem posunu zvěře ze světlého do tmavého pozadí. Ale alespoň jsem mohl opět otestovat novou techniku.

Poslední snímky už musely být na ISO 2000 a i přesto časy nebyly kratší než 1/40. Dvojice odešla za horizont a to už se i do polí vkrádalo šero. Na lesní cestě při návratu k autu bylo ještě znatelnější. A právě v tu dobu se místní liška rozhodla, že mi půjde naproti. Původně jsem nechtěl ani zkoušet, ale pak mi to nedalo a při ISO 4000 jsem pár snímků zkusil. 1/20 v kleče nedával šance, taky tak snímky dopadly. Tu jednu nejpovedenější jsem pro vás v editoru doklepal:o)



...ráno je mlhavé, chladné. Jedu po hlavní silnici do revíru, projíždím pod Politickou špicí. Nelze si nevšimnout velké tlupy mufloní zvěře snad jen 150 m nad silnicí. Plán je hned v hlavě a za dvacet minut opatrně vykukuji mezi buky k louce. Trefil jsem to přesně, za tu dobu mufloni dorazili při pastvení od silnice k lesu. V to jsem doufal. Pořizuji pár snímků a přeji si, ať zvěř vydrží do doby, než se z luk rozpustí mlhy. Muflonů všech kategorií odhaduji kolem čtyřiceti, mě nejblíž jsou středně staří berani. Jenže chyba! Možná vítr,jehož směr jsem tady pod lesem nebyl schopen určit, nebo cosi jiného. Najednou se tlupa dává do pohybu. Běží k lesu. Tam se už volně beze spěchu ztrácí. Ale jen část, skupinka asi 10 kusů opět vybíhá na louku a běží podél lesa kamsi za horizont. Moc jsem si tedy nezafotil, ale jsem rád, že po třech měsících mufloního půstu je mám opět v revíru.

PS - fotky v mlze jsem neupravoval, tedy expozičně, pouze jednu jsem zkusil a prostě nevím co je lépe.

  1. Koukám, že se máme na co těšit. Ta fotka lišky je moc fajn na ty podmínky co popisuješ a o srnci ani nemluvě.
    Měj se.

    Jirka
    Září 7, 2018
  2. Ahoj, tak fajn trénuješ a zkoušíš, parádně sis za fotil. Fotky se mi líbí, ten srnec s tou liškou je moc dobrej 🙂
    Jinak to srnčí je pěkně chudé po říji, pomalu jde vidět kostra … 🙂

    Václav
    Září 6, 2018

Napište komentář